Nabídl jsem svůj život Francii... Jak se sochař Gutfreund stal nepřítelem země, které chtěl pomoct
Sochař Otto Guttfreund se jako dobrovolník stal členem Francouzi vysmívaných cizineckých legií. Jako občan Rakouska-Uherska ale později šel ze zákopů do vězení.
Mezi stovkami dobrovolníků první světové války ve Francii byl i známý sochař Otto Guttfreund. Sloužil v setnině Nazdar! Účastnil se s ní jako voják cizinecké legie nejtěžších bojů.
S bolestným humorem vykládal, jak francouzští vojáci pohlíželi s despektem na svoje koloniální vojsko. A jak vůbec nemohli pochopit, proč Češi – vlastně tehdy Rakušani – šli dobrovolně na vojnu.
Říkali jim: „Dali jste se angažovat pro prachy a pro plecháč vína.“ Ale přitom s vymetali cizineckou legií nejtěžší úseky fronty a stavěli je do pozic nejnebezpečnějších.
Dne 16. července roku 1915 však vychází tzv. Bérangerův zákon, který zakazuje občanům států bojujících na straně nepřátel Francie sloužit ve Francouzské armádě. To se týkalo i občanů Rakousko-Uherska.
Tím okamžikem jsou čeští vojáci, kteří chtěli bojovat za Francii, internováni v zajateckých táborech. Pro Otto Guttfreunda začínají léta života, kdy se stal náhle degradovaným vojákem a nepřítelem země, které chtěl pomoci. I tohle je první světová válka.
Související
-
Poslední obraz. Osud malíře Jindřicha Pruchy, jak se zachoval v jeho dopisech z fronty
Barevně popisuje krajinu a atmosféru Haliče jako jeden velký obraz, který ale už nikdy nenamaluje. Většina dopisů, které mu posílala jeho láska, byly adresovány mrtvému.
-
1156. schůzka: Tvůrci monumentů a první sochař kubista
Na Toulkách českou minulostí jsme dorazili do sochařského ateliéru, v němž se potkáme postupně se Stanislavem Suchardou, Ladislavem Šalounem a Ottou Gutfreundem.
-
Eduard Stehlík: Před sto lety se Francie přihlásila k Československu. Armáda ale byla založena dříve
Před 100 lety, 30. června 1918, na planině nedaleko města Darney, přísahalo 6000 legionářů věrnost vznikajícímu československému státu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
