Tvrdé přistání. Přímé svědectví z válečného nebe od pilota bombardovacího hydroavionu

Fenomén nebeských jezdců vznikl už za první světové války. Ani tehdy neměl každý let hladký průběh. Svědčí o tom dopis pilota Václava Růžičky z roku 1917.

První světová válka přenesla poprvé boj i do vzduchu. Nejdříve se letadla používala jen při průzkumu. Později ale došlo k poznání, že pokud je nepřítel vidět, je možné jej také zasáhnout. A tak se sledování ze vzduchu rozšířilo i na boj.

Letadla už nelétala jen „nad bitvou“, ale stala se jejími přímými účastníky. První pumy byly vlastně dělostřelecké granáty vyhazované přímo z kabiny letadla.

Od roku 1915 začaly být používány první specializované bombardovací dvouplošníky, které shazovaly pumy na strategické cíle. Piloti většinou dostali instrukce, že se nemusí ohlížet na životy civilistů na zemi.

Přímým účastníkem a svědkem jednoho příběhu, který se odehrál „na nebi“, byl Václav Růžička, roku 1917 přidělený k vojenské námořní letecké stanici v Terstu. Zachoval se jeho dopis s popisem dramatického dne, ve kterém dostali s posádkou úkol bombardovat italské pozice.

Logo
autor: Bronislava Janečková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.