Vzpoura hořká jako pelyněk... První světová válka měla své oběti i na území Čech
Nadávky do bolševiků a českých sviní. A pak výkřik „Hovno!“ jako počátek odporu. Rumburská vzpoura trvala jeden den. Na jejím konci bylo ale několik poprav.
I když boje na našem území neprobíhaly, i na severu Čech padly oběti jedné z největších válek v dějinách lidstva. V Rumburku a jeho okolí se koncem války úsídlil „ersatzbatalion“ (česky náhradní prapor). Připravoval nováčky, nově povolané záložáky a rekonvalescenty po zranění pro frontové nasazení.
Tupý dril a neúnosné podmínky
S prodlužující se válkou se stále více zhoršovalo ubytování a stravování vojáků i od fronty vzdáleného poklidného Rumburku. Na jaře roku 1918 byla situace kritická. To vše provázel tupý dril převážně německých poddůstojníků.
Rumburská vzpoura vypukla krátce po šesté hodině ranní v úterý 21. května 1918. A ještě téhož dne byla krátce po deváté hodině večer potlačena.
Vzpoura pro „hovno“
Původci vzpoury se stalo 65 ozbrojených mužů 7. čety III. náhradní setniny v čele s Františkem Nohou. Ti odepřeli poslušnost svým velitelům už tím, že nastoupili proti rozkazu na ranní nástup s puškami.
Když jim velitel setniny Klöpfer začal nadávat do bolševiků, sociálních demokratů a českých sviní, zazněl z řady vojáků výkřik: „Hovno!“ A tak začala Rumburská vzpoura, na jejímž konci bylo několik poprav. Příběh vzbouřenců na sklonku války připravila Jitka Škápíková.
Související
-
Proti sobě: bitva u Zborova
„Žádám o co nejrychlejší a nejpřesnější sdělení důvodů selhání IX. sboru c. a k. armády u Zborova,“ požaduje vrchní velitel rakousko-uherské armády 3. července 1917.
-
Nabídl jsem svůj život Francii... Jak se sochař Gutfreund stal nepřítelem země, které chtěl pomoct
Sochař Otto Guttfreund se jako dobrovolník stal členem Francouzi vysmívaných cizineckých legií. Jako občan Rakouska-Uherska ale později šel ze zákopů do vězení.
-
1215. schůzka: Jaroslava Haška cesta na východ a zpátky
První červencové dny 1917 došlo u nevelkého města Zborova v Haliči k bitvě mezi československými legionáři a rakouskými a německými jednotkami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
