Protivníkem Jamese Bonda ve filmu Žiješ jenom dvakrát byl původně Jan Werich. Konečně víme, proč ho ve filmu (téměř) nevidíte

Vlevo: Sean Connery jako James Bond při natáčení. Vpravo: Jan Werich na soukromém snímku - Foto:  Nationaal Archief, Wikimedia Commons,  archiv Přemysla Čecha

Vlevo: Sean Connery jako James Bond při natáčení. Vpravo: Jan Werich na soukromém snímkuFoto:  Nationaal Archief, Wikimedia Commons, archiv Přemysla Čecha

Na internetu se to množí spekulacemi. Že se Werich musel vzdát role Blofelda na nátlak režimu. Že hraní nezvládl kvůli svému zdravotnímu stavu. Skutečné důvody prozrazuje vzájemná korespondence Voskovce a Wericha. Navíc Werich ve filmu nakonec hraje. Podívejte se.

„To je tak. Ozval se z čistého nebe hlas pana Salzmanna, Brita, takto poslední dobou producenta Jamese Bonda, jestli prý jsem volný, že by mě nutně potřeboval na 6 týdnů do filmu po boku přítele 007,“ píše Werich Voskovcovi 1. října 1966. 

Harry Salzman (správně s jedním n) byl kanadský divadelní a filmový producent, který spoluprodukoval devět bondovek. Od Dr. No (1962) až po Muže se zlatou zbraní (1974). Werichovi okamžitě zajistil vízum do Londýna, kde se bondovka natáčela (a ne tedy v Hollywoodu, jak se někdy píše). 

„Posral bych se radostí 

„Věc má ovšem háček. Jak víš, James Bond není zadobře se SMRT ŠPIONOM (smersh) a to je komplikace. Rozhodl jsem se, že bude-li role a) pěkná, b) nikoli aktivně proti Našemu Bratru – the hell with him, c) dobře fundovaná, tak že to mrsknu. Já bych se totiž posral radostí být jednou z postav těch pohádek IanaBoženyNěmceFlemminga.“ 

Směrš neboli Směrť špionam byly zvláštní jednotky sovětské kontrarozvědky, které měly odhalovat zrádce v Rudé armádě. SMERSH ale taky byla fiktivní sovětská kontrarozvědka, která v románech Iana Fleminga šla proti britskému agentovi 007.

Že věc dopadla, potvrzuje Werich o dva dny později. Do Londýna má odletět 23. října. Dopis podepisuje: „Tvůj Bloomfeld, odpůrce Bonda, t. č. ve službách Mao-a“. Voskovec jeho nadšení pro věc sdílí a svoji odpověď nadepisuje: „Goldfingře či Thunderballe či Doktore No.“ 

Placené prázdniny v Londýně 

Oba natáčení vidí jako příležitost potkat se společně na „neutrální půdě“. Mělo to být poprvé, kdy se mohly potkat i jejich ženy. Werich Voskovce 1. listopadu uklidňuje, že volného času bude mít dost: „Mám vlastně placené prázdniny.“ Ale 22. listopadu mu telegrafuje, že odlétá zpět do Prahy. 

„Já se nepohodl s produkcí, neb chtěli, abych dělal monstrum. Tak si vzali jinýho, ale zaplatili, co podepsali,“ píše Werich Voskovcovi hned v následujícím dopisu. Roli po Werichovi dostal Donald Pleasence. Ale aspoň jeden záběr z měsíčního natáčení s Werichem ve filmu prý najdete. Tady. Hned na začátku. Do času 00:06. 

Hned na začátku scény můžete vidět nad ohybem křesla vlasy. Hledači filmových kuriozit se shodují, že jde o vlasy Jana Wericha. Jeho nástupce Donald Pleasence měl totiž pleš a roli Ernsta Stavra Blofelda odehrál úplně holohlavý, jak vidíte v dalších záběrech filmu You Only Live Twice (1967). 

Voskovec: Vypadals skvěle, Jendo 

The most sinister man: Jan Werich ve slavné bondovce Žiješ jenom dvakrát, v roli, kterou nedohrál (repro z knihy Jiří Voskovec a Jan Werich: Korespondence II, Akropolis 2007, str. 319) - Foto: Rostislav Taud

The most sinister man: Jan Werich ve slavné bondovce Žiješ jenom dvakrát, v roli, kterou nedohrál (repro z knihy Jiří Voskovec a Jan Werich: Korespondence II, Akropolis 2007, str. 319)Foto: Rostislav Taud

„Ať už kdokoli byl proti tomu, abys tu roli dělal, byl vůl. Tvé pojetí mělo logiku a fištrón. Viděl jsem krásnou fotku tebe v roli, reprodukovanou spolu s chytrým tvým interviewem v Daily Mail. Vypadals skvostně. To ti přísahám co fan of James Bond´s pohádek, jak správně je nazýváš,“ uklidňuje Voskovec Wericha. 

„Donald Plaisence (sic!), kterého znám, je moc dobrej herec – ale v tomto případě jaksi obviózní cast na tu roli. Obsadit ji tebou byl daleko imaginativnější nápad. Buchví, kdo to zobyčejnil. Nejabsurdnější je, že ty ses o to neucházel, že přišli za tebou!“ Na vině tedy byl skutečně jen casting. Kde se ale vzaly domněnky o špatném Werichově zdraví? 

Werich by film nejspíš ani nedotočil 

To vysvětluje dopis Werichovy manželky Zdenky. Podle všeho Werich během natáčení trpěl střevním katarem. Zdenka Werichová o natáčení v Londýně píše jako o „nemilém intermezzu“, které naštěstí kvůli přeobsazení Wericha nakonec dobře dopadlo. 

„Nedovedu si představit, že by Jan byl film mohl ukončit. Hrál v hedvábném kostýmu v exteriéru a při jeho křehkém zdraví to by bylo bývalo o zápal plic. Znám svého Pappenheimského. Vlastně si Jehova skrzeva Saltzmana dobře počínal,“ píše Zdena Werichová Voskovcovi 19. prosince 1966. 

Voskovec tehdy už zakoupené letenky stornoval. Oba se nakonec potkali až o dva roky později. V zimě 1968. Werich si po sovětské okupaci zajistil americké vízum jako reprezentant československého filmu. Krátce po příletu do New Yorku ale těžce onemocněl a v tamní nemocnici bojoval o život. Ten skutečný. Ne filmový. 

Autor:  Rostislav Taud

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace