Stačí trošku nahnout ruku a můžu zaplatit, říká český kyborg

Kyborgové mezi námi. V ČR bylo v roce 2016 11 lidí s čipem v těle. „Dnes je nás možná 50, ve světě možná několik tisíc,“ říká Dominik Stroukal - Foto: Fotobanka Pixabay

Kyborgové mezi námi. V ČR bylo v roce 2016 11 lidí s čipem v těle. „Dnes je nás možná 50, ve světě možná několik tisíc,“ říká Dominik StroukalFoto: Fotobanka Pixabay

Patří asi mezi 50 Čechů, kteří se snaží technologicky vylepšit svoje tělo. S vizí, že možná jednou získají šestý smysl.

„Stačí trošku nahnout ruku a můžu zaplatit,“ říká Dominik Stroukal, kyborg (i když sám preferuje termín transhumanista). V ruce mezi palcem a ukazováčkem má totiž voperovaný čip o velikosti zrnka rýže, který umí vše, co dnes umí čipové karty. 

Peníze, letenky, klíče v ruce 

„Dá se tam nahrát informace, text. A záleží na čtecím zařízení, co mi povolí. Funguje mi to na otevírání dveří v práci v Liberálním institutu. Můžu otevřít počítač, zaplatit. Mám tam kryptoměnu, bitcoinovou a lightcoinovou peněženku.“ 

Zatím není možné na čip nahrát platební kartu. „Jejich technologie je trochu složitější. V budoucnu to snad půjde. Dneska můžu platit jen ve specializovaných restauracích, které přijímají digitální peníze.“ K čemu ještě může být lidem čip v těle? 

Cítit elektřinu 

Transhumanisté jsou lidé, kteří se snaží zlepšit fungování lidského těla, získat další smysly. „Myslíme si, že nám technologie může pomoct žít někdy v budoucnosti delší a lepší životy,“ říká Dominik Stroukal - Foto: Rostislav Taud

Transhumanisté jsou lidé, kteří se snaží zlepšit fungování lidského těla, získat další smysly. „Myslíme si, že nám technologie může pomoct žít někdy v budoucnosti delší a lepší životy,“ říká Dominik StroukalFoto: Rostislav Taud

„Viděl jsem lidi, kteří umí zajímavé věci. Jsou magnetické implantáty a ty lidi pak cítí magnetické pole nebo elektřinu. Šestý smysl.“ Sám Stroukal ale připouští, že v takových experimentech zatím nevidí praktické využití. 

„I když se tradují příběhy, že lidi poznali nefunkční přístroj v nemocnici a zachránili tím život. Nebo cítí sever, což se hodí, pokud běháte orienťák,“ směje se. „Ale určitě ještě přijde něco zajímavějšího. Já dneska letím do Říma a chtěl bych si na ruku nahrát letenku.“ 

Malá operace 

Čip se do těla vpravuje jehlou. „Nemusí to být nutně jehla, stačí skalpelem otevřít malinkou ranku a dát to dovnitř. Z praktických důvodů se čip dává do míst, kde to tolik nebolí, kde není tolik nervů. Jediné, co jsem na začátku cítil, byl tlak. Potom už nic.“ 

Čip ho nijak neomezuje v pohybu. Dál například hraje volejbal. Výdržnost čipu je prakticky neomezená. „Má nějaké omezené množství čtení, ale to je v zásadě nevyčerpatelné. Ale asi přijde lepší čip, právě třeba s technologií platebních karet. A v tu chvíli bych čip vyměnil.“ 

Nikdo nás nesleduje 

Proč si čip vůbec nechal zabudovat? „Je dobré to zkoušet. Není to nic, co by bolelo, co by bylo děsivý. Nikdo nás nemůže sledovat. Snažím se zjistit, co to všechno umí a posunout dál,“ říká Stroukal. „Kdyby cokoli z toho nebylo dobrovolný, tak bych se toho bál. Ale dokud to dělám dobrovolně, nesu sám riziko.“ 

kyborg - Foto: Fotobanka Pixabay

Pořad: Dopoledne s Dvojkou  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 09:05  |  Délka pořadu: 120 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace