Strach, nebezpečí a vyčerpání. Život ve stínu Emila Holuba. Osudové ženy: Rosa Holubová

„Rosa nechtěla být pouhým doprovodem svého muže na africké cestě. Naopak. Stala se platnou členkou výpravy. Preparovala menší zvířata, byla velmi nadaná jazykově a Holub využíval také jejích diplomatických schopností. Třeba při jednání s domorodci,“ říká Martin Šámal, archivář Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Poprvé se Emil a Rosa setkali v roce 1880. Rose Hofové bylo 15 let, Emilovi 33. Měl za sebou sedm let v Africe a domů se vrátil jako celebrita. „Jestli ji právě tohle oslnilo? Těžko říct. Ale jeho osobnost jí imponovala. Také ji určitě upoutaly jeho sbírky. V té době to bylo něco neobvyklého.“

Skandální Holubovy vztahy

Jako dcera inspektora vídeňské Rotundy v Prátru totiž Holubovi pomáhala s výstavou jeho sbírek. Že se pak stane jeho ženou, nikdo nečekal. Holub se chtěl věnovat hlavně bádání. Rodinný život do jeho plánů nezapadal. Jak zjistila jeho první snoubenka Berta Nováková.

Čekala na něj celých sedm let. „Když se ale Holub vrátil z Afriky, místo svatby došlo k rozchodu. Holub se ve zlém rozešel s její rodinou, a dokonce se to začalo propírat i v novinách, což bylo velmi nepříjemné.“ Tenhle skandál nenechal klidným ani Rosina otce. Bál se o dceřinu pověst.

Vynucená svatba a druhá expedice

A tak výhrůžkami donutil Holuba k sňatku. Ani jeden z novomanželů v chrámu sv. Jana na Praterstrasse 2. listopadu 1883 štěstím nezářil. Rosa to oplakala a Holub ještě ten večer odjel do Prahy. O pár dní později byli manželé Holubovi na cestě do Afriky.

Expedici od začátku provázela smůla. „Hned v Kapském městě došlo ke čtyřměsíčnímu zdržení. Pak postupně celou výpravu zachvátila malárie. Dva členové zemřeli.“ A pak na dosud neprobádaném území Mašukulumbů se proti nim postavili domorodci. Na útěku bojovali o život.

Bylo dojemné vidět tuto mladou ženu, jak následuje manžela územím divokých kmenů. Ve vražedném klimatu s ním sdílí jeho únavu a nebezpečí.
misionář Francois Coillard, který se s expedicí setkal v červenci 1886

Figuríny příslušníků afrického kmene Mašukulumbů, se kterým se Dr. Emil Holub střetl u africké Galulongy|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Strach, nebezpečí, naprosté vyčerpání

„Jsem přesvědčený, že právě útrapy, které Holub s Rosou v Africe prožili, způsobily, že si jeden druhého začali vážit. Jestli na začátku mezi nimi nebyl žádný vztah, pak už určitě ano,“ míní historik. Rosa byla Holubovi oporou i po návratu do Evropy. Ve finanční tísni způsobené náklady na výstavu sbírek.

Podporovala ho také v jeho snahách o třetí africkou expedici. „Stála při Holubovi nejen v době, kdy byl slavným cestovatelem a dařilo se mu, ale také v době, kdy to byl nemocný, stárnoucí, umírající muž odkázaný na její pomoc.“ Právě to z ní podle Martina Šámala dělá osudovou ženu.

Neopustila ho ani po smrti

„Rosa má podíl na tom, že Holuba dneska vnímáme jako symbol českého cestovatelství.“ Rosa záměrně zůstala v Holubově stínu. Když zemřel, bylo jí jen 37 let. Místo, aby se věnovala vlastní kariéře, zasvětila zbytek svého života péči o jeho památku. Přestěhovala se do Hietzingu, kde se obklopila jeho sbírkami.

„Neopustila je, ani když byla Vídeň za 2. světové války těžce bombardovaná. Nešla se skrýt do krytu. V tomto bytě přijímala i návštěvy. Třeba Hanzelku se Zikmundem.“ Rosa Holubová zemřela 28. září roku 1958 v 93 letech.