Tragický příběh z pražské galerky. Osudové ženy: Tonka Šibenice

6. srpen 2022

Tonka Šibenice se říkalo prostitutce Antonii Havlové. Z luxusního salónu se dostala až na samé dno společnosti. Kdyby o ní kdysi slavný zuřivý reportér Egon Erwin Kisch nenapsal povídku, těžko by o ní někdo věděl. Její příběh přitom přitahuje umělce ještě dnes. V dokudramatu uslyšíte Jana Novotného, Růženu Merunkovou nebo Vasila Fridricha. Hovoří literární historik Radim Kopáč.

Host: literární historik Radim Kopáč
Účinkují: Jan Novotný, Růžena Merunková, Vasil Fridrich, Zuzana Onufráková, Zdena Procházková, Jan Teplý ml.
Napsal: Hynek Pekárek
Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 3. 8. 2018

Bývala prý štramanda. Říkali jí Modrá Tonka. Zažila ale rychlý a prudký pád. Možná s tím souvisel její soucit. Jinak by jistě odmítla splnit poslední přání odsouzence na smrt. Antonie Havlová totiž svůj osud spojila s masovým vrahem Ferdinandem Prokůpkem. Pak jí začali říkat Tonka Šibenice.

Několikanásobný vrah mladých dívek Prokůpek měl totiž ve vězení před popravou poslední přání: holku na jednu noc. Všechny lehké děvy z pražské galerky to ale odmítly. Slitovala se jen Modrá Tonka. Její následnou osobní tragédii popsal novinář a spisovatel Egon Erwin Kisch.

Příběh inspiruje stále

Zuřivý reportér byl životem pražské spodiny přitahován vždycky. Nejeden svůj text nebo povídku napsal na základě skutečných událostí pražské ulice. „Možná, že to vycházelo z jeho vlastní, navíc židovské izolace. Navíc v kombinaci s vysokým sociálním cítěním,“ myslí si literární kritik Radim Kopáč.

Z Kischovy povídky vznikla divadelní hra, kterou uvedla pražská Revoluční scéna Xeny a Artura Longenových. Natočený byl i film, který se ale (v původní české verzi) nedochoval. Dnes tak můžeme vycházet pouze z verzí v němčině a francouzštině. Upravená a zdramatizovaná verze Nanebevzetí Tonky Šibenice hrají taky současné scény.

autor: ide
Spustit audio

Související