Ukázala cestu dalším hereckým generacím. Uštvaly ji ale hanopisy tisku. Osudové ženy: Hana Kvapilová

Hana Kvapilová (asi v roce 1880) nebyla typem heroiny, která vsází především na efekt a hezké róby. Sázela na opravdovost, kdy se svým postavám snažila dostat na dřeň - Foto:  archiv Národního divadla, Jan Tomáš, Public Domain

Hana Kvapilová (asi v roce 1880) nebyla typem heroiny, která vsází především na efekt a hezké róby. Sázela na opravdovost, kdy se svým postavám snažila dostat na dřeňFoto:  archiv Národního divadla, Jan Tomáš, Public Domain

Tajně zasnoubená s hercem Eduardem Vojanem. Provdaná za šéfa Národního divadla Jaroslava Kvapila. Milovaná. Vymykající se průměru. A proto i nenáviděná kolegyněmi. Anebo měla jen protekci?

Éterická herečka Hana Kvapilová (1860–1907), rozená Johanna Kubešová, pocházela ze zámožnější měšťanské rodiny. Taky proto dosáhla pro tehdejší dívku nejvyššího možného vzdělání, což byla Vyšší dívčí škola. Pak ale bohémský otec přivedl špatnou investicí rodinu ke krachu. V roce 1879 byl Kubešovým zabaven veškerý majetek. 

Svou láskou k umění (byl např. ochotnickým hercem) sice byl otec pro Hanu vzorem, v těžké rodinné situaci ale ze dne na den opustil rodinu. A když pak mladá herečka začala hrát ve Švandově společnosti, matku Marii a o 9 let mladšího bratra Gustava živila ze své gáže. 

Žárlivec Vojan 

Herec Eduard Vojan v roce 1910. S herečkou Hanou Kvapilovou se tajně zasnoubil v roce 1887 - Foto:  archiv Národního divadla

Herec Eduard Vojan v roce 1910. S herečkou Hanou Kvapilovou se tajně zasnoubil v roce 1887Foto:  archiv Národního divadla

Během svého prvního angažmá se setkala s hercem Eduardem Vojanem. Byl o sedm let starší. V roce 1887 se dokonce tajně zasnoubili. „Vojan byl v té době už etablovaným hercem. Byl ženami obdivován a sám se označoval za hereckého bohéma. K Hance měl spíš majetnický, žárlivý vztah,“ vysvětluje spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová. 

Když se pak oba dostali do Národního divadla, Vojan žárlil natolik, že se rozešli. Podařilo se jim ale překonat krizi a stali se z nich vynikající jevištní partneři a přátelé. Ve Zlaté kapličce se ale Kvapilová potýkala s intrikami kolegyň. Její herectví se už tehdy vymykalo dobovému průměru. 

„Zatímco pro tehdejší herečky byl typický prkenný, patetický projev, Hana nebyla typem heroiny, která vsází především na efekt a hezké róby. Sázela na opravdovost, kdy se svým postavám snažila dostat na dřeň. Pochopit je a vcítit se.“
spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová

Opravdové herectví 

Vedení Národního divadla k ní mělo ambivalentní vztah, podporovalo spíš herečky starého stylu, Hana tak dostávala jen minimum skutečně velkých rolí. Pak se v herecké šatně (někdy v roce 1890) seznámila tentokrát s novinářem, dramatikem a později i režisérem Jaroslavem Kvapilem. Bylo mu o osm let méně než jí. 

Jaroslav Kvapil 30.léta - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Kvapil se zamiloval na první pohled. Naléhal tak dlouho, až se stali životními partnery. I tento vztah ale zpočátku tajila. „Připadalo jí asi zvláštní, že Kvapil je o dost mladší. To nebylo zrovna obvyklé.“ 26. května 1894 se po více než čtyřleté známosti konečně vzali. 

Herečku Hanu Kvapilovou pochovali v divadelním kostýmu ze Shakespearovy komedie - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Herečku Hanu Kvapilovou pochovali v divadelním kostýmu ze Shakespearovy komedieFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

V roce 1900 se Kvapil stal šéfem činohry Národního divadla. Stále režíroval a své ženě vybíral role na tělo. Co jiného to mohlo vzbudit než závist, žárlivost a pomluvy hereckých kolegyň? Útoky se začaly objevovat i v tisku. 

Tisk ji rozhodně nešetřil 

„Hana Kvapilová sváděla celý život boj o pravdivost své výpovědi a dalo jí hodně práce, aby si to před druhými obhájila. Zároveň musela čelit velkým útokům lidí, kteří právě tomu jejímu umění nepřáli.“ Hanopisné články nesla velmi těžce, což odneslo i její zdraví. Zemřela 8. dubna 1907 v diabetickém kómatu. 

Účinkují: Jana Stryková, Ondřej Kepka a Petr Buchta
Připravila: Magda Wdowyczynová
Host: spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová
Režie:Michal Bureš
Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Před tím ještě stačila nastudovat roli Blaženy v Shakespearově komedii. Do tohoto kostýmu ji oblékli i do rakve. „Byla první představitelkou realistického repertoáru. Tím ukázala cestu dalším hereckým generacím. Ukázala, že herec by měl být pravdivý. Že by své nitro a své pojetí života měl přenést na jeviště,“ dodává Martina Bittnerová. 

Autor:  Magda Wdowyczynová
Pořad: Osudové ženy  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pátek 18:30  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace