Unikátní mumie i kostlivec ve skříni. Zámek v Poběžovicích znovu opravují nadšenci

31. červenec 2014

Chybělo málo a o zámku v Poběžovicích na Domažlicku by si lidé četli jen v knihách nebo historických pramenech. Na jeho opravu už přispívali i donátoři z Německa nebo Japonska, ale jejich peníze kamsi mizely…

Po 2. světové válce zabavil stát zámek v Poběžovicích posledním vlastníkům, šlechtickému rodu Coudenhovů. Památku, jak bylo dobrým zvykem, na 20 let převzala pohraniční stráž.

Když zámek opustila, zůstal prázdný a dalších 20 let chátral. Začátkem 80. let se proto rozhodlo o jeho demolici. K té nakonec nedošlo a po roce 1989 se začalo i s opravami.

Podivné opravy

Peníze se podařilo sehnat především díky pomoci ze sousedního Německa, ale také Japonska. Poslední hraběnkou, která zámek obývala, byla totiž známá Japonka Mitsuko.

Protože ale opravy příliš neodpovídaly vynaloženým prostředkům, zájem donátorů opadl a na dalších 20 let se s rekonstrukcí skončilo. Ovšem před dvěma lety se situace začala měnit!

Poslední hraběnka na zámku Poběžovice u Domažlic, Japonka Mitsuko z rodu Coudenhovů, na dobové fotografii

Se skupinou dobrovolníků se zámek snaží obnovit Jana Podskalská, vedoucí poběžovického kulturního střediska. „Nad novými provizorními schody můžete vidět část hradního zdiva, které je z původní hradní stavby. Na ni byla napojena stavba zámecká. Zámek tedy stojí na hradních základech,“ vysvětlila.

Zachovalé obrazy

Velký renesanční sál nyní připomíná spíše stodolu. Ale i díky obrazům uloženým na státním hradu a zámku v nedalekém Horšovském Týně si dnes umíme udělat představu, jak to v Poběžovicích kdysi vypadalo.

„V tomto sále, Pomáhají nám vzpomínky místních, jejichž předci tady sloužili. Díky tomu třeba víme, že se v tomto sále konaly rodinné obědy a posezení a možná se tady i tančilo,“ říká Podskalská.

V zámku je i bývalý hráčský salonek s unikátní stropní výzdobou. Na stropě jsou znázorněné hráčské karty a ruleta. Opravené jsou jen tři místnosti, s freskami až ze 16. století. Tyto tři místnosti měla nejraději hraběnka Mitsuko, možná proto, že jsou velmi světlé a ona ráda malovala.

Objevená mumie

Zajímavostí zámku je kaple, pod jejíž podlahou byla v 70. letech objevena egyptská mumie. Poslední majitel zámku ji prý vozil vedle sebe v autě, na sedadle spolujezdce a v Berlíně ho kvůli tomu málem zatkli. Mysleli si, že veze mrtvolu. Nyní jsou fragmenty mumie uloženy v Náprstkově muzeu v Praze.

Dominantou je především zámecká věž, která je viditelná i z velké dálky. „Traduje se, že Hans Coudenhove ji nechal vybudovat proto, aby později mohl vyhlížet, zda si pro něj nejdou Němci. Jeho manželka byla židovského původu,“ doplňuje Jana Podskalská.

Pracovní kempy

Skupina lidí, která usiluje o opravu poběžovického zámku, pořádá také workcampy. Kdokoli může přijet a pomoci s opravami.

Populární jsou také adopce oken. Každý si může zakoupit jedno okno a tím přispět na jeho rekonstrukci.

Rubriku Ohrožené památky poslouchejte každý čtvrtek od 9:10 na Dvojce. Nebo pak ze záznamu v iRadiu v rámci dopoledního proudu pořadu Je jaká je.


Zobrazit místo Zámek Poběžovice u Domažlic na větší mapě
autor: čer
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.