Únos? Naše písničky nebyly poplatný režimu. Byly jenom blbý, říká Petr Janda

18. březen 2023

„Nedávno jsem si přečetl, že v 70. letech byly naše písničky a texty poplatný režimu. To musim vostře vodmítnout,“ brání se Petr Janda ve svém pořadu Kdo tě líbá... „Třeba Únos byla pěkná hardrocková skladba, která v podstatě neměla s režimem nic společnýho. Byla dokonce v tý době zakázaná,“ popisuje. „Ale písničku jako úlitbu režimu jsme natočili,“ přiznává vzápětí. Přečtěte si dobové souvislosti. Poslechněte si inkriminované písně. A rozhodněte sami.

Za příklad angažovanosti Olympiku se uvádí píseň Únos (1973). Textem odkazuje na skutečný pokus o emigraci únosem letadla a vraždou pilota. Stejná událost už byla jednou v dobové populární kultuře „využita“ k propagandě v rámci seriálu 30 případů majora Zemana (Mimikry, 1972).

Naše písničky nebyly poplatný režimu. Byly jenom fakt blbý,“ říká bez obalu Petr Janda. „Únos byla pěkná hardrocková skladba, která v podstatě neměla s režimem nic společnýho. Byla dokonce v tý době zakázaná,“ brání se. „Ale písničku jako úlitbu režimu jsme natočili,“ přiznává vzápětí.

Dva zákazy

„My jsme tenkrát měli velikánskej problém. Snížili nám honoráře. Asi z UV KSČ přišel zákaz, aby nás nehráli v rádiu. Bylo to strašně nepříjemný a já si to chtěl vyžehlit. No, vzal jsem to za špatnej konec a napsal jsem písničku Mám chuť žít.“ Vyšla v roce 1975 a účel splnila.

Zákaz pak Olympic ale čekal ještě jednou. „Měli jsme natáčet Laboratoř. Ale nějak se to pořád zdržovalo. Byli jsme z toho nervózní. A najednou mi náměstek soudruha ředitele ze Supraphonu sdělil, že na příkaz soudruha ředitele se naše natáčení Laboratoře ruší. Neřekl ani proč,“ vzpomíná Janda.

Pozdní vydání Laboratoře

„Pak ale přišla ještě druhá pohroma: drastické snížení honorářů. Na dvě třetiny. A to byl malér. My jsme každej odevzdávali do společný kasy část honoráře na techniku, manažera, suchej led na mlhu při koncertech... Ten zákaz trval rok a snížení honorářů až do revoluce.“

Konceptuální album Laboratoř tak vyšlo až o dva roky později v roce 1984. Šlo o poslední část volné trilogie alb Prázdniny na Zemi (1980) a Ulice (1981), jakýchsi ozvuků konceptuálních alb Pink Floyd. Písně spojují hlavně texty Zdeňka Rytíře o technickém pokroku v budoucnosti a jeho vlivu na život lidí.

autoři: Petr Janda , rota
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.