„Zabití Heydricha mělo smysl. On by jinak vraždil dál,“ říká dosud žijící lidická žena

Reinhard Tristan Eugen Heydrich (vpravo) první popravy nařídil už den po svém příjezdu do Prahy - Foto: bundesarchiv.de   , Wikimedia Commons,  CC-BY-SA 3.0

Reinhard Tristan Eugen Heydrich (vpravo) první popravy nařídil už den po svém příjezdu do PrahyFoto: bundesarchiv.de , Wikimedia Commons, CC-BY-SA 3.0

Kvůli atentátu přišla o tatínka, kamarády i přátele. A tři roky strávila v koncentráku. Přesto je o správnosti vojenské akce proti prominentnímu nacistovi skálopevně přesvědčena.

„Kdyby to nebyly Lidice, byla by to jiná vesnice. Tak já se na to dívám. Oni věděli, že jdou vraždit nevinný, že jsou na špatný adrese. Ale už to rozjeli, už se to nedalo zastavit,“ říká 91letá Jaroslava Skleničková, rodným jménem Suchánková. 

Na rozcestí smrti 

Narodila se 27. března 1926 v Lidicích. V době vyhlazení Lidic jí tedy bylo 16 let. „Kdybych se narodila o tři měsíce později, byla bych zastřelená s ostatními dětmi. Už bych nežila. Byla bych v tý soše.“ Všechny lidické děti do 15 let totiž nacisti zplynovali v nákladním autě. 

Lidice památník - Foto: Roel Driever, zdroj: Flickr,  CC BY-NC 2.0

„A kdybych byla kluk, byla bych zastřelená. Ty stříleli už od 15 let.“ I tak ale kvůli zabití Reinharda Heydricha přišla o tatínka a spolu s maminkou a starší sestrou Mílou strávila tři roky v koncentračním táboře Ravensbrück. Poslechněte si celé její emotivní vzpomínky na tu dobu. 

 

Paní Jaroslava Skleničková z Lidic byla v roce 1942 shledána "nejmladší ženou" a jako taková nebyla zavražděna spolu s většinou ostatních dětí. Zažila tři roky koncentrační tábor Ravensbrück. Připravil Tomáš Černý.

Vložit na svůj web

Mám vztek na Čurdu 

Argumenty, že tzv. atentát na Heydricha stál životy lidických mužů a dětí, odmítá. „On by vraždil dál. Ty naše důležitý lidi,“ říká. „Zabití Heydricha bylo důležité pro naše uznání jako těch, kteří s nacismem nesouhlasí.“ Ani k Jozefu Gabčíkovi nebo Janu Kubišovi necítí zášť. 

„Mám vztek na toho, který je udal. Už bylo po Lidicích, tak co chtěl ještě zachraňovat? Já si tehdy říkala: Jé, to jim přeju, že je nemůžou najít... A kdyby nebyl Čurda, oni by se možná i zachránili. Mělo pro ně přiletět letadlo.“ Tenhle mýtus ale vyvrací historik Michael Burian.  

Den s Anthropoidem - Foto:  Český rozhlas

Žádná šance pro Anthropoid 

„Sami parašutisté věděli, že v té době neexistoval letoun, který by byl technicky schopen letu z Británie, přistání v protektorátu a návratu zpátky.“ Dokazuje to i závěť, kterou Jan Kubiš zanechal v Anglii. Počítal, že v okupované vlasti budou muset vydržet až do osvobození. 

Český římskokatolický kněz, pedagog a skladatel Otto Lev Stanovský (1882–1945) byl odsouzen k trestu smrti. Na popravu čekal půl roku v kobce přikován řetězem a s okvy na rukou. Později mu byl trest zmírněn na 8 let. Válku přežil - Foto: Wikimedia Commons, Public domain

Český římskokatolický kněz, pedagog a skladatel Otto Lev Stanovský (1882–1945) byl odsouzen k trestu smrti. Na popravu čekal půl roku v kobce přikován řetězem a s okvy na rukou. Později mu byl trest zmírněn na 8 let. Válku přežilFoto: Wikimedia Commons, Public domain

Existuje šance, že by se jim podařilo z krypty uniknout? „Hypoteticky ano. Ale ne tím filmovým způsobem: skrz zeď do kanalizační stoky. To je jeden z velkých mýtů kolem atentátu. Prokopaná díra ve zdi krypty vznikla dlouho po válce,“ vysvětluje Burian. 

Co by kdyby? 

Únik si asi připravovali z okna traktu, kde byl byt kostelníka. Z okna byla i odstraněna mříž. „Jenže pak by následovalo to, co známe z osudu výsadku Silver A: mocenský aparát čítající tisíce lidí uspořádal hon.“ Historik Vojtěch Šustek připomíná, že Kubiš s Gabčíkem byli 17. června 1942 mimo kryptu. 

Povečeřeli v bytě u manželů Kódlových. Ale disciplinovaně se vrátili zpět do chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Kdyby nedodrželi rozkaz, že se musí na noc vrátit, útok nacistů na kryptu 18. června 1942 by je minul. Nevíme ale, jaké měli další plány. Z dochovaných dokumentů je můžeme jen rekonstruovat. 

„Gestapo se domnívalo, že je odbojářští policisté chtěli ukrýt ve věznici Plzeň-Bory. My jen víme, že Jan Sonnevend, předseda starších z chrámu sv. Cyrila a Metoděje, žádal ještě 18. června kanovníka Ottu Stanovského o ukrytí parašutistů v některém z katolických klášterů,“ uzavírá Šustek. Poslechněte si celé speciální vysílání z krypty. 

Den s Anthropoidem: vysílání Dvojky z krypty - Foto: Khalil Baalbaki

Pořad: Den s Anthropoidem  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: neděle 11. června 2017 8:55–17:00  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace