Jak správně postavit zahradní krb, gril

21. červen 2012
Rada pro tento den

Dnes poradíme, jak a z čeho stavět zděný zahradní krb.

Pro pevný zahradní gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60–80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit.

Zdíme na betonovou desku či rám
Buď přímo nebo položíme izolaci podobně jako při stavbě domu. Druhá varianta je vhodná zejména u krbů a grilů umístěných pod střechou, aby vyzděné části nepřijímaly vlhkost ze základů.
Dostačující vnitřní rozměry běžného pevného zahradního krbu jsou 70x50x50 cm (šířka, hloubka, výška).

Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly
Mají totiž póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne), nýbrž hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly. V jejich případě musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Dobrým řešením také je všechny cihly rozpůlit a dovnitř použít šamotové půlky a z vnější strany bílé. Obecně to platí i pro lícové cihly. Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese.

Okamžitě při vyzdívání odstraňujeme ze spár vytlačenou maltu
To abychom ji pak po zaschnutí nemuseli pracně odsekávat. Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.