Jak vypadá štědřenec a proč mu upíráme pojmenování zlatý déšť

28. září 2012
Rada pro tento den

Kdo si hodlá zahradu obohatit o štědřenec, dobře udělá. Dlouhé hrozny žlutých květů vytvářejí doslova oslňující zlatý déšť. U vzrostlé dřeviny je efekt až ohromující.

Zlatý déšť čili štědřenec má svůj lidový název převzatý z němčiny: der Goldregen. Ovšem v Česku se pojmenováním častěji a nepřesně označuje jiný keř: zlatice z rodu Forsythia.

Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides)

Patří mezi nejkrásnější keře. Statné, opadavé, vícekmenné keře nebo menší stromy mají hladké, beztrnné větve se zelenou na letorostech a s šedohnědou borkou na starších kmíncích. Opravdový zázrak jsou však efektní motýlovité, zlatožluté květy vyrůstající v převislých hroznovitých květenstvích dlouhých až 30 cm (u kultivaru L.x watereri "Vossii" dosahuje květenství délky dokonce až 50 cm a hrozen má až 80 květů). Hlavní doba kvetení je druhá polovina května.

Plody

Jsou to zelené tenké zaškrcované lusky 5 – 8 cm dlouhé, stříbrně chlupaté s úzkým křídlatým okrajem. Ale pozor! Všechny části rostliny jsou jedovaté, zvláště lusky se semeny.

Jak ho pěstovat?

Volíme slunné až polostinné místo, ve stínu štědřenec špatně kvete. Roste v každé zahradní, středně těžké, propustné, na vápník bohatší půdě. V příliš tuhých zimách ve dřevě namrzá, ale z nepoškozené části rychle znovu doroste. Sázíme mladé rostliny se dvěma až třemi výhony nejlépe pěstované v kontejneru. Vysokokmenné stromky štědřence s kmenem vysokým až dva metry, dvakrát až třikrát přesazované, vysazujeme zásadně s dostatečně velkými zemním balem a s co nejméně poškozenými kořeny.

Řezání

Štědřence řežeme v prvních dvou letech, abychom vytvarovali korunu, pak už, pokud to není nutné, neřežeme vůbec.

Další podrobnosti o štědřenci najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.