Princip vodního grilu připomíná vaření v parním hrnci

Každý z typů grilů, ať již na dřevěné uhlí, plyn, nebo elektřinu má své výhody a nevýhody:

● Grily na dřevěné uhlí 
+ Jsou levné, uhlíky dodávají pokrmům klasickou vůni a chuť, nejsou závislé na přívodu elektřiny nebo plynu.
– Žár lze obtížně regulovat, doba přípravy pokrmů je delší protože je nutno je nejdříve roztopit, z tuku odkapávajícího do žhavých uhlíků vznikají karcinogenní látky.

● Elektrické grily
+ Snadno se udržují i obsluhují, je možné přesně regulovat teplotu, nekouří. Na nich grilované maso je zdravější. Stolní elektrické grily jsou velmi levné, dražší jsou varianty kombinované s lávovými kameny.
– Chuť masa z elektrického grilu není taková jako u klasických grilů na dřevěné uhlí, jsou závislé na přívodu elektřiny.

● Plynové grily
+ Jako u elektrických je výhodou snadná obsluha a rychlá příprava, je možné přesně regulovat teplotu, nečoudí. Existují též v kombinaci s lávovými kameny, na nichž se nepřepaluje odkapávající tuk. Novinkou jsou RBS grily, které mají hořáky umístěné na bocích grilovací vany.
– Vyšší pořizovací cena, která začíná na 2000 Kč, u RBS grilů je mnohem vyšší, lávové kameny vydrží maximálně jednu grilovací sezonu.

● Vodní grily
Princip vodního grilu připomíná vaření v parním hrnci. Mezi ohništěm a roštem je umístěná nádoba s vodou, která se žárem z ohniště zahřívá a vytváří páru. Grilovací prostor je zakrytý poklopem, aby pára neunikala. Jídlo se tudíž připravuje směsí tepla, páry a kouře, což mu dodává zajímavou chuť.
+ Pravděpodobně nejzdravější varianta grilování, grilovaný pokrm nemusíme otáčet, nevysušuje se a zůstává šťavnatý. Můžeme topit prakticky jakýmkoliv palivem, stačí dřevo.
– Vyšší pořizovací cena.

Celý text najdete v červnovém čísle časopisu Receptář.