Jak si připravit výborné přírodní hnojivo, výluh z plevele?

Také necháme kořeny a oddenky plevelů před uložením do kompostu dokonale vyschnout na slunci, aby v kompostu neožily. Kompost pak můžeme výhodně doplnit výluhem z plevele, nejlépe z kopřiv, protože výluh působí rychleji než kompost nebo chlévský hnůj.

Jaké látky obsahuje?
Kromě dusíku, fosforu a draslíku kvašené rostlinné výluhy obsahují i mnoho vzácného zinku či železa, stopových prvků, a dále látky podporující růst a příznivě ovlivňující obranyschopnost rostlin proti chorobám.

A jak výluh z kopřiv připravit?
1) Rostliny vložte do nekovové nádoby. Pokud je nasekáte, bude výluh hotový dříve.
2) Nádobu rostlinami naplňte ze tří čtvrtin a poté je zalijte dešťovou vodou. V následujících dvou až čtyřech týdnech bude výluh kvasit, můžete jej občas promíchat. Poté, co tekutina přestane pěnit a získá tmavou barvu, je výluh připravený k použití.
3) Rostliny se z velké části ve výluhu rozpustí a zbytek klesne ke dnu – bude se hodit opět jako mulč plný živin. Proces kvašení doprovází určitý zápach, nádobu proto umístíme na vhodné místo. Výluhem rostliny hnojíme asi jednou měsíčně přičemž jej musíme naředit – tekutina je totiž dost agresivní a mohla by rostliny spálit. Optimální poměr naředění je jeden díl hnojiva na devět dílů vody. Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1:50. Kopřivový výluh prospívá zelenině i okrasným rostlinám – obsahuje mnoho dusíku a vhodný je především v období růstu. Zelenině, zvláště rajčatům a lilkům, prospívá výluh z kostivalu, který mimo jiné obsahuje dostatek draslíku. Na výluh můžeme použít i odpadové listy z kapusty, červené řepy či rajčat.

Celý text najdete v červnovém čísle časopisu Receptář.