Sušení, mrazení, zavařování. To jsou nejlepší způsoby uchování letní úrody

Sušení
patří mezi nejšetrnější způsoby uchování ovoce. Vzhledem k tomu, že ne vždy je u nás léto dostatečně dlouho slunné s teplotami nad 30 °C, nespoléháme na přirozené sušení venku. Vhodná je suchá větraná zastíněná prostora, například půda, pokud ji nemáme, bude nezbytné pořídit si sušičku, vyplatí se větší model s dobře regulovatelnou teplotou. Ovoce k sušení musí být co možná nejvyzrálejší, aby v něm byl velký podíl cukrů a méně vody. Vybíráme proto druhy ovoce, které samy o sobě nejsou příliš šťavnaté. Před sušením musíme ovoce připravit. Meruňky rozpůlíme, nebo je nakrájíme na kousky, třešně, višně a švestky vypeckujeme. Abychom v ovoci zachovali vitaminy, ovoce v sušičce sušíme při teplotách do 42 °C. Sušení při této relativně nízké teplotě bude sice probíhat déle, ale ovoce si zachová nejvíce cenných látek. Usušené ovoce by nemělo být tvrdé, stále by si mělo zachovávat měkkost a pružnost. Skladujeme je na suchém místě, nejlépe ve skleněných nádobách se šroubovacím uzávěrem. Takto by mělo vydržet po celou zimu.

Mrazení
rovněž zachová v ovoci maximum prospěšných látek. Stejně jako u sušení platí, že mrazíme ovoce plně vyzrálé a kvalitní. Tento způsob je ideální pro bobuloviny a drobné ovoce, tedy zejména pro borůvky, jahody, rybíz, maliny apod. Před zamrazením plody dobře umyjeme a osušíme. Poté je nasypeme na tácky, na kterých je dáme do mrazáku. Zamrzlé ovoce sesypeme po menších dávkách do plastových sáčků nebo krabiček a uchováme v mrazničce.

Zavařování
bez cukru a chemie je další možností, jak ovoce uchovat. Je ideální zejména pro letní jablka a všechny druhy slivoní. Zdravé ovoce zbavíme pecek či jader, po menších množstvích je vložíme do hrnce a na mírném plameni je vaříme asi 15 minut. Ovocem pak naplníme zcela čisté sklenice, které zavíčkujeme a postavíme dnem vzhůru. U vychladlých sklenic zkontrolujeme těsnost víček a kompoty uložíme do spíže.

Celý text najdete v červencovém čísle časopisu Receptář.