Víte, že existuje salát, který se dá vysévat ještě v srpnu?

28. srpen 2013
Rada pro tento den

Štěrbák neboli endivie si získává oblibu jako alternativa k hlávkovému salátu. Kadeřavá odrůda se vysévá v červnu a červenci a sklízí od září do listopadu.

Odolnější širokolistá batávská odrůda se vysévá až v srpnu, do pařeniště či skleníku i v září. Díky ní budeme mít přísun čerstvých zelených listů až do zimy. Štěrbáku se nejlépe daří v lehkých, propustných půdách s dostatkem vyzrálého hnoje nebo kompostu. Rostliny vysévané v červenci a později se mohou pěstovat na záhonech po raných bramborách nebo hrachu.

Batávský štěrbák by se měl vybělit, tak se zbaví přirozené hořkosti
Suché listy jemně svážeme a štěrbák přiklopíme obráceným květináčem. Zakryjeme i jeho odtokový otvor. Po sedmi až deseti dnech začátkem podzimu (nebo po třech týdnech v zimě) se střední část rostlin zbarví do krémově bílého odstínu. Tehdy je čas sklízet. Štěrbák je potřeba zkonzumovat co nejdříve po uříznutí, protože listy už při krátkém skladování začnou tvrdnout. Nové odrůdy bývají méně nahořklé, a tak je není třeba bělit. Kadeřavé odrůdy štěrbáku sklízíme, jakmile dozrají, batávské odrůdy tři týdny po začátku bělení.

Světle zelené kadeřavé listy štěrbáku představují výborný salát pro zimní období
Nejlepší jsou samotné s pikantním či sladkokyselým nálevem. Před použitím nejdříve ze štěrbáku odstraníme poškozené vnější listy, odkrojíme kořen a rozebereme na jednotlivé části vždy s kouskem bílého stonku. Dobře opereme a usušíme. Před tepelnou úpravou odkrojíme kořeny, štěrbák necháme vcelku, nebo ho rozkrojíme napůl. Opereme a osušíme.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.