Nepravdivé mýty o česneku

16. květen 2014
Rada pro tento den

Konzumní částí česneku není palice. Je to složená cibule, kterou rostlina vytvoří v zemi.

Palicí se označuje květenství česneku složené z květů a pacibulek. Odtud je také rozdělení česneků na paličáky a nepaličáky. Nepaličáky květenství, tedy palice, netvoří.

Modrý paličák je typickým českým česnekem
Opět není pravda. V období mezi světovými válkami se spíše pěstoval nepaličák, až po válce se hlavně zásluhou první registrované odrůdy Bzenecký paličák především díky oblibě u drobných pěstitelů „síly“ vyrovnaly.

Celkově však v socialistickém zemědělství jasně převažoval bílý nepaličák (odrůda Záhorský), který se pěstoval až na devadesáti procentech osázených ploch. Zvýšená popularita modrého paličáku vznikla teprve v poslední době především díky jeho prezentaci v médiích.

Modrý paličák je vždy jen český
Také nepravdivé tvrzení, které je v podstatě klamavou propagací. Například ze Španělska je k nám dovážen česnek hlavně ze skupiny modrých paličáků. Takže je to vlastně opačně. Většina modrého paličáku u nás prodávaného jako český byla vypěstovaná jižně od Pyrenejí.

Odstraňování květů u paličáků je zbytečné
Naopak, je velmi prospěšné, protože zvyšuje výnosy, které několikanásobně pokryjí náklady na odstraňování květů.

Česnek je třeba stříkat proti plísni
Opět to tato plodina nevyžaduje, protože během vegetace netrpí žádnou plísňovou chorobou. Postřiky fungicidy jsou tedy z ekonomického i ekologického hlediska zbytečné a nevhodné.

Žloutnutí, případně až zasychání špiček listů, což u cibule způsobuje plíseň cibulová, je důsledkem nedostatečného příjmu dusíku.

Pomůže tedy přihnojení, nikoliv postřik fungicidem. Jedinou chorobou, proti níž má smysl chemický postřik během vegetace, je rez (správně rzivost) česneku. Ale s tou se pěstitelé setkávají jen v některých letech.

Celý článek najdete v květnovém čísle časopisu Receptář.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.