Víte, že višně musíme prořezávat? Jinak zastavíme růst stromů

Višně jsou méně náročné na stanoviště než třešně, jsou odolnější proti mrazu ve dřevě, pupenech i v květu. Poměrně dobře snášejí i pěstování v sušších půdách.

Jak vybrat stanoviště a půdu
Nejvhodnější jsou stanoviště na svazích odkloněných od severu a s hlinitou půdou bohatou na vápník, ne však kamenitou. Nesnášejí mrazové kotliny a stanoviště vystavené mrazivým severním větrům.

Při pěstování se snažíme docílit vodorovnou polohu větví – používáme třeba vyvazování letorostů. Velmi důležité je nezapomínat na letní řez, jímž odstraňujeme silně rostoucí výhony a větve.

V prvních 4 až 5 letech přistoupíme k výchovnému řezu stromků, kdy se zaměřujeme na zapěstování koruny podle zvoleného pěstitelského tvaru. Později stačí řez udržovací.

Pozor na správný řez stromů
Višně přirozeně vytvářejí více zahuštěné koruny, které kladou na řez vyšší nároky. Udržovací řez je však nezbytností, pokud bychom ho vynechali, v pozdější době by se zastavil růst stromů a tím by se snížila i kvalita plodů, zejména jejich velikost.

Koruny višní jsou mnohem menší než třešní, proto se stromy vejdou i do malých zahrádek. Ve srovnání s třešněmi mají také spolehlivější výnos. Určitě oceníme i vyšší odolnost proti pozdním jarním mrazíkům i to, že v době kvetení a za dešťů plody méně pukají.

Plody kyselek jsou využívány převážně v potravinářském průmyslu (cukrářství), v domácích podmínkách je můžeme použít na kompoty, k přípravě šťáv, džemů, vína i do pečiva. Ty méně kyselé odrůdy (amarelky a sladkovišně) i jako stolní ovoce.

Více v internetovém Receptáři www.iReceptar.cz