Hřížení a řízkování, levné množení zahradních keřů

21. březen 2013
Rada pro tento den

Vegetativní množení okrasných dřevin je velmi výhodné. Z vlastního keře si namnožíte další, z větvičky od sousedů či přátel vypěstujete pěknou sazenici.

Hřízení
Nejčastěji to jde hřížením, zejména u druhů s poléhavým či plazivým růstem a u těch rostlin, jež tvoří šlahouny nebo se jejich větve kloní k zemi.
Vhodný mladý výhon ohneme až na zem, a zasypeme jej do jámy nebo do rýhy vyplněné kvalitním substrátem. Proti pohybu nebo vytažení můžeme výhon zafixovat v zemi třeba kolíkem.
Po nějaké době pustí výhon kořeny. Po zakořenění větev odřízneme od matečné rostliny. V létě je nezbytná zálivka čerstvě zakořeněného výhonu.

Řízkování
Touto technikou lze úspěšně množit jehličnany i listnáče. Nejrychleji koření listnaté keře. Úspěšní bychom měli být například u svídy, brslenu, břečťanu, šeříku, tamaryšku, skalníku, trojpuku, vajgélie, kérie, hortenzie, kaliny, komule, pustorylu, růže, tavolníku či zlatice.
Řízky, nejlépe z jednoletých výhonů, na dolním konci ostrým nožem seřízneme dlouhým šikmým řezem a vršek zastřihneme rovně nebo jen mírně šikmo kousek nad očkem.
Pro podporu kořenění můžeme řezné plochy namočit do stimulátoru.
Řízky lehce zešikma zapíchneme do truhlíčků se směsí perlitu a rašeliny v poměru 1:1.
Zalijeme je a necháme venku, v pařeništi či v chladném skleníku, vždy chráněné před přímým sluncem. Určitě je dobré po dobu prvních 2–3 týdnů zakrýt truhlíček fólií.
Řízky rozsazujeme teprve tehdy, mají–li dostatek kořenů.

Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.