Jak pěstovat rybízy

Více se rybízy začaly prosazovat v 16. století, u nás nejprve v klášterních zahradách. Černý rybíz je částečně cizosprašný, zatímco odrůdy červeného a bílého rybízu jsou samosprašné, přesto je lepší vysazovat alespoň dvě současně kvetoucí samosprašné odrůdy.

Jak pěstovat různé odrůdy
Všechny druhy a odrůdy rybízu jsou hmyzosnubné. Červené a bílé rybízy vyžadují vlhčí, hlinité, hlinitopísčité a písčitohlinité půdy.

Nejlépe rostou v kyselejších půdách (pH 5,5–6,5). Dobře se jim daří ve středních a vyšších polohách (400–800 m n. m.) s průměrnými teplotami 6–8 °C a průměrnými ročními srážkami 500–700 mm. V teplejších a sušších oblastech musíme zajistit rybízu závlahu.

Naopak černé rybízy jsou méně náročné na půdní vlhkost, dobře se jim daří i na lehčích, výhřevných, ale humózních, neutrálních až slabě zásaditých půdách. Vhodné jsou polohy v nadmořských výškách do 350 m s ročními průměrnými srážkami 450–550 mm a s průměrnými teplotami 7–9 °C.

Nejčastějším pěstitelským tvarem je pravokořenný keř. Keře rybízu vysazujeme na podzim, kdy jim pouze zkrátíme kořeny. Keře vysazené v tomto období využívají zimní vláhu a mnohem intenzivněji rostou, než sazenice vysazené na jaře.

Keříky sázíme v rozestupech 1–1,5 m do řad vzdálených 3 m od sebe, a to o 10 cm hlouběji, než rostly ve školce. Hlouběji zasazené keře pak přirozeně vytvoří větší množství kořenů a budou se i bohatejí větvit.

Na jaře keře prořežeme
V koruně ponecháme 3-5 výhonů, které zakrátíme na 2–3 očka. Plodonosný obrost má životnost 6–8 let, v tomto období musíme přestárlé větve postupně obměňovat za mladé. Celková životnost keřů bývá kolem dvaceti let.

Celý článek najdete v časopisu Receptář.