Jak používat léčivé byliny pupečník asijský a tužebník jilmový?

Kdy pupečník pomáhá?
Pochází z tropů jihovýchodní Asie, u nás se pěstuje jako pokojová rostlina, které prospívá letnění ve volné půdě. Z pupečníku používáme nálev nebo tinkturu z natě. Úspěšně regeneruje nervovou soustavu, podporuje paměť, odstraňuje mentální blokády, pomáhá při léčbě depresí a epilepsie, při žilní a lymfatické nedostatečnosti, při nespavosti a chudokrevnosti. Dále čistí krev, posiluje imunitní systém a funkci jater. Užívá se také při vysokém krevním tlaku, srdeční slabosti i revmatismu. Pomáhá při ošetření ran, jizev, aft a menších popálenin a při kožních vředech. V Asii se nahořklé listy používají jako zelenina: připravují se z nich saláty nebo se konzumují vařené.

Proti chřipce můžete bojovat tužebníkem jilmovým
Filipendula ulmaria je vytrvalá bylina rostoucí na vlhkých místech. Užíváme nálev z květů, který pomáhá při infekčních horečnatých onemocněních, angínách, chřipkách, tlumí průjmy, zlepšuje látkovou výměnu, odstraňuje otoky, zabraňuje hnilobnému rozkladu a kvašení ve střevech. Také léčí záněty ledvin a ledvinové kameny, těžký revmatismus a dnu. Dále účinkuje při bolestech hlavy z nachlazení. Vně pomáhá kloktání při parodontóze, při plísních omýváme kůži odvarem. Pyl z květu tužebníku hojí rány a ničí plísně.

Za tužebníkem obecným se můžete vydat do přírody
Stejné účinky mají listy velmi dekorativního tužebníku obecného (Filipendula vulgaris), který u nás roste na slunečných suchých místech a občas je pěstován na zahrádkách jako okrasná rostlina.

Další podrobnosti najdete v únorovém časopise Receptář.