Jak v nádobě pěstovat granátovník, korálovec a další stromky

16. duben 2014
Rada pro tento den

Stromky v nádobách se hodí na balkony a terasy, ale také na každou zpevněnou plochu, ozdobí dvorek či vstupní prostor domu.

Některé rostliny vhodné ke zmíněnému účelu zimu snesou, jiné musíme zimovat na bezmrazém místě. V každém případě je nutné dodržet nároky jednotlivých druhů, protože rostlina v nádobě reaguje na jakékoliv stresující faktory citlivěji než ta, která roste ve volné půdě.

Volíme-li rostliny na velmi slunná místa, raději dáme přednost druhům nepřezimujícím, které jsou většinou na sluneční úpal lépe adaptované.

Například:

Marhaník, granátovník
Krásný keř či malý stromek pochází z Asie. Vyniká krásnými červenými květy. Dočkat se ale můžeme i úrody vlastních granátových jablíček. Od jara do podzimu necháme granátovník venku na terase nebo na zahradě zasazený v dostatečně velké nádobě a na zimu jej pak přeneseme domů. Vyžaduje bezmrazé přezimování s teplotami od 5 do 10 °C, a i když vydrží ve tmě, měl by mít i přes zimu dostatek světla.

Korálovec hřebenitý
Pochází z Jižní Ameriky, v domovině vytváří opadavé keře nebo stromky vysoké až 7 metrů, v nádobě ovšem doroste nanejvýš do dvou metrů. Kvete velkými červenými květy v červenci až říjnu. Na podzim začnou rostlině přirozeně odumírat letorosty, což poznáme podle opadávání listí. Jakmile jsou větve holé, je vhodné je seříznout až ke zdřevnatělému kmeni, aby se stromek na jaře rozkošatěl. U keřovitého typu odstříhneme výhony kus nad zemí. Přes zimu korálovec vyžaduje bezmrazé a světlé stanoviště s teplotou 3–8 °C.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.