Jedlý ibišek je pěstitelskou lahůdkou

27. září 2013

Rada pro tento den

Ibišek (Tunisko)|foto:Jana Šustová, Český rozhlas

Jedlému ibišku se někdy říká okra nebo bamia. Pochází z Afriky a z Indie. Jeho plody (tobolky) lze pojídat, a to jak čerstvé, tak i tepelně upravené. Pro přímý konzum se nejlépe hodí velmi mladé tobolky, maximálně tří až šestidenní, pokud jsou ještě křehké, jemné, uvnitř slizovité a bez semen.

Plody obsahují bílkoviny, tuky, minerální látky a vitamin C. V kuchyni je můžeme dobře vařit, smažit nebo dusit, můžeme je i nakládat. Typické jsou zejména v indické kuchyni. Tento druh ibišku je velmi teplomilný, teploty pod 10 °C mu neprospívají, nicméně i v teplejších oblastech Česka lze vypěstovat pěkné a bohatě plodící rostliny.

Ibišek jedlý pěstujeme podobně jako salátové okurky
Přičemž důležité je především vyvázání rostlin. Semena musíme vysévat velmi brzy, nejlépe už v únoru do skleníku, mladé sazeničky pak sázíme ven ve druhé polovině května – ideálně pod fóliový kryt, nebo kolem každé rostliny alespoň ovineme rukáv z PVC fólie. Rostliny samozřejmě větráme. Fólii či jiný kryt odstraníme až v době, kdy je venku už opravdu teplo. Jistotu při pěstování samozřejmě představuje skleník.
Ibišky obecně vynikají krásou květenství, navíc kvetou až koncem léta. Jako teplomilné rostliny vyžadují teplé, slunné a chráněné stanoviště. Půdu preferují kvalitní, humózní, ale vždy dobře propustnou. Ibišky se podobně jako jiné teplomilné keře vyplatí sázet na jaře, aby do zimy stihly zakořenit.
Řez nikdy neprovádíme na podzim, vždy počkáme až do jara. Keře velmi dobře obrážejí a na novém dřevě i kvetou. Specialitou všech ibišků je pouze jednodenní kvetení. Krátkou trvanlivost květů vynahrazuje jejich velké množství.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz