Lichořeřišnice dokáže zabít streptokoky a stafylokoky
Víte, jak používat léčivou bylinu pazvonek chloupkatý a lichořeřišnici větší?
Pazvonek chloupkatý
(Codonopsis pilosula)
je víceletá liánovitá bylina pocházející z Číny, která se u nás celkem dobře pěstuje. Léčebně se užívá kořen tříletých rostlin nebo nať. Kořen pomáhá při chronické únavě, sníženém pohlavním pudu, hypertenzi, vyčerpání organismu po chirurgickém zákroku, zlepšuje stavy po chemoterapii a ozařování u rakoviny, diabetu 2. typu, astmatu, zánětu ledvin, anemii (zvyšuje počet červených krvinek), při leukemii (snižuje počet leukocytů). Užívá se odvar z 10–30 g kořenů ve dvou dávkách na lačno nebo ve formě lihové tinktury. Výroba tinktury: do 1 litru 60% lékárenského etanolu dáme 100 g suchých kořenů, necháme 4 týdny louhovat, poté tinkturu přecedíme a uložíme do tmavých sklenic na chladné místo. Užíváme 1 lžíci 2x denně na lačno.
Lichořeřišnice větší
(Tropaeolum majus)
je jednoletá plazivá léčivka krásně kvetoucí žlutými nebo oranžovými květy, kterou u nás pěstujeme spíš na okrasu. Přitom léčivá je celá rostlina, tedy listy, květy i semena. V době vegetace lichořeřišnice poslouží i jako lahůdková zelenina s vysokým obsahem vitaminu C s chutí podobnou ředkvičce. Ke konci vegetace před příchodem prvních mrazíků z ní můžeme vyrobit lihovou tinkturu. Na tinkturu použijeme 40% lékárnický etanol, do kterého ponoříme (v poměru 5 dílů etanolu na 1 díl byliny) jemně nařezané listy, květy i semena a necháme 5 týdnů uležet. Poté vše přecedíme a tinkturu uložíme do láhví z tmavého skla do chladna. Při zdravotních potížích užíváme 1 čajovou lžičku až 3x denně, také můžeme tinkturu přidávat do čajů např. ledvinových. Tato léčivka má silné antibiotické účinky. Při nachlazení, chřipkách či bolestech v krku zabíjí streptokoky a stafylokoky. V žaludku likviduje bakterii Helicobacter pylori, která je často původcem žaludečních vředů, v ledvinách a močovém měchýři ničí bakterii Escherichia coli, která způsobuje nepříjemné záněty.
Další podrobnosti najdete v listopadovém časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.