Natírání kovových povrchů pro ochranu materiálu i pěkný vzhled

23. duben 2014
Rada pro tento den

K údržbě kovových konstrukcí domu, ve skleníku či na zahradě patří pravidelná kontrola nátěrů.

Vyplatí se jednou ročně povrchy prohlédnout a korodovaná místa ošetřit. Čím dříve zjevnou vadu opravíme, tím snáze předejdeme dalšímu poškození povrchu i konstrukce samé.

Čím začít?
Povrchy očistíme a umyjeme. Případnou rez a loupající se barvu odstraníme ocelovým kartáčem. Na mastnotu a saze platí slabě alkalický roztok (pH 8–10) a houba či hadr.

Silně korodované části po mechanickém očištění natřeme odrezovačem podle návodu. Některé přípravky vyžadují opláchnout vodou, jiné časový odstup od základového nátěru.

Zaleží i na počasí
Také termín natírání podřídíme návodu od výrobce. Obvykle bývá uvedena minimální teplota vzduchu 5 °C a maximální 25 °C po celý den. Doporučována bývá i relativní vlhkost, například nižší než 80 %. Vlhkost může způsobit skvrny a místy snížit lesk. Pro natírání bývá nejlepší zamračené počasí.

Pozor na večerní rosu. Zpomaluje zasychání barvy
Také příliš silné vrstvy barvy zasychají pomalu a hrozí, že se objeví nerovnosti. První nátěr by měl být proveden základní antikorozní barvou. Ta ovšem nestačí. Kdo nechá delší dobu kov natřený základem bez vrchní barvy, obvykle se za rok ocitne tam, kde už jednou začínal. Postarají se o to povětrnostní vlivy, především UV záření. Odstín podkladového nátěru by se měl co nejvíce blížit vrchnímu nátěru.

Na zaschlou základovou barvu nanášíme dvě až tři vrstvy vrchní barvy v matném či lesklém provedení štětcem nebo válečkem. Nátěry sice poměrně rychle zasychají, ale chemicky vyzrávají až měsíc. Očekávaná odolnost a trvanlivost se dostaví zhruba po dvou třech týdnech.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.