Nepravdivé mýty o česneku

Palicí se označuje květenství česneku složené z květů a pacibulek. Odtud je také rozdělení česneků na paličáky a nepaličáky. Nepaličáky květenství, tedy palice, netvoří.

Modrý paličák je typickým českým česnekem
Opět není pravda. V období mezi světovými válkami se spíše pěstoval nepaličák, až po válce se hlavně zásluhou první registrované odrůdy Bzenecký paličák především díky oblibě u drobných pěstitelů „síly“ vyrovnaly.

Celkově však v socialistickém zemědělství jasně převažoval bílý nepaličák (odrůda Záhorský), který se pěstoval až na devadesáti procentech osázených ploch. Zvýšená popularita modrého paličáku vznikla teprve v poslední době především díky jeho prezentaci v médiích.

Modrý paličák je vždy jen český
Také nepravdivé tvrzení, které je v podstatě klamavou propagací. Například ze Španělska je k nám dovážen česnek hlavně ze skupiny modrých paličáků. Takže je to vlastně opačně. Většina modrého paličáku u nás prodávaného jako český byla vypěstovaná jižně od Pyrenejí.

Odstraňování květů u paličáků je zbytečné
Naopak, je velmi prospěšné, protože zvyšuje výnosy, které několikanásobně pokryjí náklady na odstraňování květů.

Česnek je třeba stříkat proti plísni
Opět to tato plodina nevyžaduje, protože během vegetace netrpí žádnou plísňovou chorobou. Postřiky fungicidy jsou tedy z ekonomického i ekologického hlediska zbytečné a nevhodné.

Žloutnutí, případně až zasychání špiček listů, což u cibule způsobuje plíseň cibulová, je důsledkem nedostatečného příjmu dusíku.

Pomůže tedy přihnojení, nikoliv postřik fungicidem. Jedinou chorobou, proti níž má smysl chemický postřik během vegetace, je rez (správně rzivost) česneku. Ale s tou se pěstitelé setkávají jen v některých letech.

Celý článek najdete v květnovém čísle časopisu Receptář.