Smrt pod vrcholem Čantoryje. Zapomenutý příběh ze zapomenuté sedmidenní války mezi Polskem a Československem v roce 1919

Polský protičeský leták, ukazující československé legionáře z Francie jako vrahy a nepřátele náboženství - Foto: Wikimedia Commons, Public domain

Polský protičeský leták, ukazující československé legionáře z Francie jako vrahy a nepřátele náboženstvíFoto: Wikimedia Commons, Public domain

Příběh vojína Šťastného měl všechny znaky teroristického činu, včetně závěrečné vraždy. Nikdy ale nikdo potrestán nebyl. Poslouchejte do 9. října 2017.

Na počátku 20. století žili na území Těšínska Češi, Poláci, Němci a Židé. Podle sčítání z roku 1910 uvedlo více než 50 % obyvatel jako svou „obcovací řeč“ polštinu. Přistěhovalci z polské Haliče ale měli docela těsné vztahy s Němci a orientovali se výrazně protipolsky. Národnostní vášně tam vypukly hned po zániku Rakouska-Uherska. 

Sedmidenní válka 

Spor o území Těšínska se rozhořel po 1. světové válce, kdy obě země považovaly Těšín za svůj. Hrálo se ale spíš o uhlí, ne o lidi. Během sedmidenní války Poláci nejdřív obsadili Těšín, Bohumín, Karvinou i Ostravu. Čechoslováci ale města dobyli zpět. 

Těšínsko - Foto: Tomáš Kočko

TěšínskoFoto: Tomáš Kočko

Poláky nakonec zatlačili až k městu Skočov. Boje si vyžádaly 92 životů na polské straně a 53 na naší. V roce 1920 se na tzv. Spojenecké konferenci (za účasti USA, Francie, Anglie, Itálie a Japonska) rozhodlo o rozdělení Těšínska na část polskou a část českou. 

Osudový 11. listopad 1920 

Na polsko-českém hraničním hřebenu leží bájná hora Čantoryje (polsky Czantoria Wielka, 995 m n. m.). Jde o nejvyšší vrchol Slezských Beskyd. V jejím nitru prý spící rytíři střeží poklad a čekají na probuzení. Pod jižním svahem dnes najdete kříž připomínající vojína Klementa Šťastného, zastřeleného 11. listopadu 1920. 

Záhadný útok 

„V roce 1920 tady pracovala na vytyčení hranice mezi Polskem a Československou republikou skupina měřičů delimitační komise: Karel Malina, František Brož, Bruno Oliňski a Leopold Šeliga,“ říká kronikář města Bystřice a představitel Československé obce legionářské Frýdek-Místek Petr Majer. 

Ze směru od chaty se ke geometrům přiblížila skupina asi 18 mladíků a nečekaně na ně vytáhli zbraně. Ptali se po doktoru Rožkovi, ale taky vyšel výstřel. Geometr Brož padl na zem s průstřelem páteře. Střela se zastavila nad kolenem. Zraněni ale byli všichni geodeti, včetně vojína Klementa Šťastného, který byl součástí delimitační komise. 

Autor: Stanislav Motl
Hovoří:
badatel a spisovatel Petr Majer
Dramaturgie: Bronislava Janečková
Režie: Vlado Príkazský
Spolupracoval: Jitka Borkovcová a Tomáš Gsöllhofer
V dokumentu se cituje: z připravované knihy P. Majera Museli zemřít a z historické studie Dějiny sedmileté války

Kdo vraždil? 

Petr Majer se po jeho stopách vydal. „Byla to tříletá mravenčí práce. Podle spisu v zemském archivu v Opavě byl obviněn polský učitel Pawel Kantor z Horní Lištné. Ten taky celou skupinu útočníků vedl.“ Zřejmě se ale někdo snažil, aby nebyli všichni útočníci nikdy dopadeni. V červnu 1921 se odehrál soud, jediným obviněným byl Kantor. Jak všechno dopadlo si poslechněte v archivu pořadů

Pořad: Stopy, fakta, tajemství...  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí 18:30  |  Délka pořadu: 28 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace