Příběhy slavných: Josef Dobrovský

Josef Dobrovský (17. 8. 1753–6. 1. 1829) se narodil na Slovensku. V Ďarmotech, které jsou dnes součástí Maďarska (Balassagyarmat). Vyrůstal pak v německém prostředí Horšovského Týna. I když je autorem první moderní mluvnice češtiny (Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache, 1809), sám se česky naučil až na gymnázium.

V Praze vystudoval filosofii a teologii. Jako soukromý učitel pak vzdělával i třeba syny hraběte F. A. Nostice. Známým se stal hlavně díky vydavatelské činnosti. V letech 1779–1887 vydával totiž časopisy (v němčině), ve kterých informoval o vědeckém a kulturním dění u nás. Často byl velmi kritický.

Vědecká pravda především

Vystupoval proti předsudkům, náboženským dogmatům a legendám. Vždy ale zůstal hluboce věřícím člověkem. Stejně kritický byl i jako jazykovědec. V roce 1818 veřejně vystoupil proti pravosti Rukopisu zelenohorského, čímž proti sobě poštval české vlastence. Byl pro ně „slavizujícím Němcem“.

Přitom to byl právě on, kdo vybudil české vlastence. V roce 1791 na slavnostním zasedání České společnosti nauk vystoupil s referátem o oddanosti a náklonnosti slovanských národů arcidómu rakouskému. Dobrovského řeč vyšla tiskem.

Základy slavistiky

Prohlásil, že Slované tvoří většinu říše a že jsou silou, která může v budoucnu ochránit „rakouské panování“ před nepřátelskými útoky. V letech 1791 až 1822 řadou vědeckých prací rozhodujícím způsobem ovlivnil vývoj české historiografie, dějin české literatury, české jazykovědy a slavistiky.

Nejvýznamnějším dílem Institutiones linguae Slavicae dialecti veteris (Základy jazyka staroslověnského, 1822). Na jeho základě pak byla založena vědecká slavistika.

Účinkují: Renáta Klemensová a Tomáš Jirman
Připravil a režíroval: Marek Pivovar
Vyrobeno v Českém rozhlase Ostrava v roce 2013

Poslouchejte od pondělí 24. do pátku 28. srpna. Jednotlivé díly najdete po jejich odvysílání zde. Ostatní Příběhy slavných najdete v iRadiu.