Děsilo ji, že se na herectví nehodí. Příběhy slavných: Karolína Slunéčková

5. prosinec 2016

Krátký, ale zářivý život známé herečky. S Miloslavem Tichým a Lucií Trmíkovou.

Její cesta za uměním začala v Ústí nad Labem, kde jako malá začala chodit do baletu. Její nejmilejší zábavou byly maminčiny šaty, do kterých se s kamarádkami převlékala. Chtěla se stát herečkou. Později (to už se přestěhovali do Českých Budějovic) proto vystudovala DAMU. Moc si prý ale tehdy nevěřila.


Účinkují: Miloslav Tichý a Lucie Trmíková
Napsal: Radek Brož
Hudební spolupráce: Jiří Litoš
Režie: Bela Schenková
Natočeno v roce 2016.

Šumivá duše

Děsilo ji pomyšlení, že se na herectví nehodí. Pochybovala pořád. A hledala řád pro svoji „šumivou duši“. Pochybovala, i když se zamilovala. Přesto se hned po škole vdala za herce Rudolfa Vodrážku a nastěhovali se do malého kamrlíku v dílnách vinohradského divadla, kde získala i první angažmá.

Do většího se nastěhovali až pár let poté. To už byli tři. V divadle jí to šlo rychleji. Hned začala dostávat velké role. Texty se učila na chalupě ve Lnářích. Poblíž v Malenicích trávila volné chvíle i její kamarádka z divadla Jiřina Jirásková. Každá byla z jiného těsta. Zatímco Jiřina s Rudolfem vedli vážné hovory, Karolína se Zdeňkem Podskalským tančila u gramofonu.

„Ukázat nohy“ je tak jednoduché

Ve vinohradském divadle strávila 27 let. Držela ji tam hluboká a nedefinovatelná moc. Byla hvězdou, přestože neměla ostré lokty a bezohlednou dravost. Naopak ráda říkala, co si myslí. A mrzelo ji, že režiséři po ní často nechtějí nic víc než ukázat nohy. „Je tak jednoduché je ukázat a mít úspěch!“

Ale neukazovala jen nohy a hezkou tvář. I talent. Podle dobové kritiky ho ukázala nejvíc v roli Birdie v Lištičkách od Lillian Hellmanové. Ne náhodou. Sahala si přímo do srdce, když spolu s Birdie říkala do hlediště: „Chtěla bych být dobrým člověkem, jako snad každý. Jen nevím jak. Tak jsem alespoň hodná.“ Byla. Až do své smrti, která ji zasáhla v necelých 50 letech.

autor: Radek Brož
Spustit audio