Martin Knitl: Kouzlo ostravštiny

Jazykové fejetony: Ostrava. Mezi nejkratší a nejúdernější nářečí určitě patří ostravština. Naprosto svérázná podoba českého jazyka spjatá s hornickou tradicí v této oblasti. Drsná jako havíř.

Po přestěhování z jazykově malebného Zlínska přímo do oblasti, kde mluva „byva krabata jak pysk“, jsem nezažíval jednoduché okamžiky. Dlouho jsem nechápal, proč i křehké ženy mluví o půl oktávy níž, jaký je vlastně intonační rozdíl mezi vyznáním citů a nadávkou a proč mi ostravština připomíná ze všech melodických stylů snad jedině rap.

To už je ale dávno. Mám schovanou reportáž kolegyně, která chtěla natočit dojemný rozhovor s vysloužilým havířem. Ale ani po rafinované křížové palbě otázek z něho nedostala více, než že to „ma z tych noh“ a maximálně dodal: „Tož tak.“

Dokonalá úspornost a stavba jazyka, u kterého neexistuje pátý pád, oslovuje se zásadně prvním, kde je ypsilon lepší než měkké i dokonce i po „ř“ a dlouhé samohlásky nenajdete? To je krása jadrné konverzace v regionu, kde Hradčany hrdě nahrazují vysloužilé vysoké pece.

Bohužel se nemůžeme k mé velké lítosti pustit do podrobného rozboru toho, co zbytek republiky vnímá jako vulgarizmy a slova nemravná. To bychom si totiž řádně zapípali. Jenže právě tato na Ostravsku neškodná citoslovce nejvíce šperkují větnou stavbu.

A počet těchto konstant není ničím jiným než výrazem důvěry mezi kamarády. Obsahuje informaci o naléhavosti sdělení a zcela nahrazuje potřebu řvát. Stačí takto orámovat oznámení, že „zyma je cyp“ a rázem zavane chlad.

Přidejte k větě „čumiš jak ščur do ryny“ dodatkové drnčivé citoslovce a je jasné, že se vám nevěřící výraz kamaráda opravdu, ale opravdu nelíbí. Jeden můj známý světem ošlehaný manažer byl zvyklý, že občas někdo nestihne obchodní jednání a z výmluv o dopravních zácpách by napsal povídku.

Pak ale chvíli působil v Ostravě a po pár dnech dostal nejkratší omluvnou esemesku v životě: „Píp, je to v píp.“ Pochopil, že jenom tady na Ostravsku mu někdo řekne, že je „cyp jak lampa“ a přitom žádné „dřysty“ okolo.

Mám dobrou radu. Až pojedete večerním vlakem z Prahy do Ostravy, v jídelním voze se nebojte. Poslouchejte, jaké to je, když je něčeho „hafo“, kdo bantuje, kdo je větší baraba a kdo se nakonec zgychá.

Pak byste mohli odpovědět na otázku, který fotbalový klub na devět písmen je pro Ostraváky nejlepší na světě? Malá nápověda: Vypípat se můžete sami.

autor: mrk
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.