Hry a četba9. února  2018 v 09:40  

Nastavil Rusku zrcadlo. A se Stalinem pak hrál o čas. Příběhy slavných: Sergej Michajlovič Ejzenštejn

Sergej Michajlovič Ejzenštejn (1898–1948) v roce 1910 - Foto:  Britannica, Public Domain

Sergej Michajlovič Ejzenštejn (1898–1948) v roce 1910Foto:  Britannica, Public Domain

Imaginární rozhovor legendy ruského a pak i sovětského filmu s ošetřujícím lékařem moskevské Městské nemocnice č. 24. Hrají David Novotný a Daniel Šváb.

Pět měsíců před smrtí nemohl Ejzenštejn spát kvůli obavám o poslední film a vlastní život. Nespal od chvíle, kdy si ho dal zavolat Stalin, se kterým pak probírali druhý díl filmu Ivan Hrozný. Bez jeho souhlasu nesmělo do kin nic. A Stalin tentokrát pěkně zuřil. Ejzenštejna to stálo infarkt. Příběhy slavných ho zachycují právě v nemocnici. 

 

Příběhy slavných: Sergej Michajlovič Ejzenštejn. Účinkují David Novotný, Daniel Šváb. Napsal Jiří Houdek, režie Petr Vodička, dramaturgie Helena Herbrychová, hudební spolupráce Jiří litoš. natočeno v roce 2018.

Vložit na svůj web

Vadili opričnici 

Stalin trval na zničení snímku. Ejzenštejn ho měl natočit znova podle jeho představ. Prý se vůbec nedržel historických faktů. Režisér ale viděl příčinu zloby jinde: v carských opričnicích, kteří se v závěru vymknou kontrole. V nich Stalin mohl vidět třeba své pochopy z tajné policie. To ale byl Ejzenštejnův záměr. 

Natočit nový film Stalinovi slíbil, jinak by se taky nemusel dožít rána. Tušil, že hraje hru s ďáblem. O čas, kdo z nich dřív zemře... Ejzenštejn měl s diktátory jisté zkušenosti. Jeho otec, architekt, týral svou ženu, kterou si vzal pro peníze. Když bylo malému Sergejovi osm, pokusila se po skandálu s milencem o sebevraždu. 

Válka a umění?  

Nakonec z toho byl rozvod. Soud výchovu syna svěřil otci a ten guvernantce. Otec očekával, že se syn vydá v jeho stopách, a tak si později musel podat přihlášku na Vysokou školu civilního inženýrství v Petrohradě. Jenže v březnu 1918 musel do Rudé armády a do občanské války. Tam začal kreslit karikatury a taky inscenoval svou první divadelní hru. 

Na Akademii generálního štábu se seznámil s herečkou Věrou Janukovovou, které se stala jeho milenkou. Později měl poměr se scénáristkou svých filmů Ninou Agafžanovou. Legendárním se v té době stal jeho snímek o vzpouře námořníků na křižníku Kníže Potěmkin Tavričeskij. 

Zahraniční cesta 

Film obletěl svět a brzy se mohl za ním do světa vydat i jeho režisér. Nejdřív do západní Evropy a pak i do Ameriky. Musel mít ale povolení od Stalina, kterého museli přemlouvat jeho nejbližší. Jednoduché to ale neměl ani v Evropě. Třeba ve Francii policie projekci jeho snímku Staré a nové zakázala. 

Stalin nechal Ejzenštejnovi vzkázat, že pokud se okamžitě nevrátí, bude ho považovat za zrádce a emigranta - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Stalin nechal Ejzenštejnovi vzkázat, že pokud se okamžitě nevrátí, bude ho považovat za zrádce a emigrantaFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Americké přivítání v roce 1930 bylo velkolepé. Tři týdny přednášel na univerzitách, podepsal smlouvu na scénář celovečerního hraného filmu. Nabídl jim tři, točit se měl ale jen jeden a nakonec sešlo i z toho. Sám jeden film sice stihl natočit, ale nikdy ho nedodělal. Na přání Stalina se musel okamžitě vrátit. 

Návrat domů 

Doma se mu začali kolegové a kamarádi vyhýbat. Rozneslo se, že je ve Stalinově nemilosti. Tehdy o něj opravdu stála pouze jeho budoucí manželka a novinářka Pera Ardaševová. Svatbu v roce 1934 před přáteli tajili. Vydrželi spolu dva roky. 

Autor:  Jiří Houdek, Věra Luptáková  (lup)
Pořad: Příběhy slavných  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:40; pondělí-pátek 17:42  |  Délka pořadu: 10 minut  
 

Dál připravujeme

Kdy vysíláme

K poslechu na jiných stanicích

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace