Nastavil Rusku zrcadlo. A se Stalinem pak hrál o čas. Příběhy slavných: Sergej Michajlovič Ejzenštejn

Imaginární rozhovor legendy ruského a pak i sovětského filmu s ošetřujícím lékařem moskevské Městské nemocnice č. 24. Hrají David Novotný a Daniel Šváb.

Pět měsíců před smrtí nemohl Ejzenštejn spát kvůli obavám o poslední film a vlastní život. Nespal od chvíle, kdy si ho dal zavolat Stalin, se kterým pak probírali druhý díl filmu Ivan Hrozný. Bez jeho souhlasu nesmělo do kin nic. A Stalin tentokrát pěkně zuřil. Ejzenštejna to stálo infarkt. Příběhy slavných ho zachycují právě v nemocnici.

Vadili opričnici

Stalin trval na zničení snímku. Ejzenštejn ho měl natočit znova podle jeho představ. Prý se vůbec nedržel historických faktů. Režisér ale viděl příčinu zloby jinde: v carských opričnicích, kteří se v závěru vymknou kontrole. V nich Stalin mohl vidět třeba své pochopy z tajné policie. To ale byl Ejzenštejnův záměr.

Natočit nový film Stalinovi slíbil, jinak by se taky nemusel dožít rána. Tušil, že hraje hru s ďáblem. O čas, kdo z nich dřív zemře... Ejzenštejn měl s diktátory jisté zkušenosti. Jeho otec, architekt, týral svou ženu, kterou si vzal pro peníze. Když bylo malému Sergejovi osm, pokusila se po skandálu s milencem o sebevraždu.

Válka a umění?

Nakonec z toho byl rozvod. Soud výchovu syna svěřil otci a ten guvernantce. Otec očekával, že se syn vydá v jeho stopách, a tak si později musel podat přihlášku na Vysokou školu civilního inženýrství v Petrohradě. Jenže v březnu 1918 musel do Rudé armády a do občanské války. Tam začal kreslit karikatury a taky inscenoval svou první divadelní hru.

Na Akademii generálního štábu se seznámil s herečkou Věrou Janukovovou, které se stala jeho milenkou. Později měl poměr se scénáristkou svých filmů Ninou Agafžanovou. Legendárním se v té době stal jeho snímek o vzpouře námořníků na křižníku Kníže Potěmkin Tavričeskij.

Zahraniční cesta

Film obletěl svět a brzy se mohl za ním do světa vydat i jeho režisér. Nejdřív do západní Evropy a pak i do Ameriky. Musel mít ale povolení od Stalina, kterého museli přemlouvat jeho nejbližší. Jednoduché to ale neměl ani v Evropě. Třeba ve Francii policie projekci jeho snímku Staré a nové zakázala.

Americké přivítání v roce 1930 bylo velkolepé. Tři týdny přednášel na univerzitách, podepsal smlouvu na scénář celovečerního hraného filmu. Nabídl jim tři, točit se měl ale jen jeden a nakonec sešlo i z toho. Sám jeden film sice stihl natočit, ale nikdy ho nedodělal. Na přání Stalina se musel okamžitě vrátit.

Josif Vissarionovič Stalin

Návrat domů

Doma se mu začali kolegové a kamarádi vyhýbat. Rozneslo se, že je ve Stalinově nemilosti. Tehdy o něj opravdu stála pouze jeho budoucí manželka a novinářka Pera Ardaševová. Svatbu v roce 1934 před přáteli tajili. Vydrželi spolu dva roky.

autoři: lup , Jiří Houdek
Spustit audio