Příběhy slavných: Josef Thomayer

Josef Thomayer byl profesorem vnitřního lékařství. Dnes o něm mluvíme jako o zakladateli české lékařské vědy, interny a lékařského názvosloví, které používáme dodnes.

Thomayerova nemocnice

Nemůžete se tak divit, že při 100. výročí jeho narození, si jeho jméno dala do svého názvu nemocnice v Praze – Krči. Pravým důvodem ale bylo, že původní název Thomayerovy nemocnice, tedy Masarykovy domovy, se v 50. letech stal prostě politicky nepřijatelný.

Nejslavnější chodský lékař

Narodil se roku 1853 v Trhanově na Chodsku. Jeden z jeho bratrů František Josef, byl významný český zahradní architekt.

Už v dětství rád pozoroval přírodu a chování lidí. Možná i proto rád psal. To pod pseudonymem R. E. Jamot, což je fonetický anagram jeho příjmení.

„Ve vnitřním lékařství není oboru, který by nebyl býval obsáhnut jeho duchem a v němž by se byla nezasvítila jiskra jeho důmyslu. Jako učitel jest každému svému žáku nezapomenutelný," napsali jeho žáci J. Pelnař a L. Syllab.

Osobní lékař a přítel Vrchlického nebo Jana Nerudy

A byl úspěšný a slavný. Možná že v tom hrálo svou roli přátelství s Janem Nerudou, Aloisem Jiráskem nebo třeba s Jaroslavem Vrchlickým. Tomu prý vymyslel jeho pseudonym. Řadě umělců té doby, samozřejmě až po promoci na medicíně v roce 1883, navíc dělal osobního lékaře.

Mistr poklepu a poslechu

Z oblasti medicíny ho zajímala hlavně interna, zejména pak choroby ledvin, srdce, nervů nebo tepen. Byl mistrem v rychlém a přesném určení diagnózy a hlavně byl v poklepu a poslechu.

"U svých lidí pěstil přísný smysl pro povinnost, přímou otevřenost a skromnost, ovšem ne na újmu osobní hrdosti a ušlechtilé ctižádosti. Nesnesl povrchnost. Nemiloval šplhavství."

V letech 1883-1886 působil na české lékařské fakultě jako docent, v následujícím desetiletí jako mimořádný a od roku 1896 jako řádný profesor. Na své studenty kladl stejně vysoké nároky jako na sebe.

Tento dodnes používaný postup navíc detailně popsal a publikoval v časopise Sborník lékařský, který pak dostal název Sbírka Thomayerova. Své nejvýznamnější odborné dílo Patologie a terapie nemocí vnitřních vydal v roce 1893.

Miloval aforismy

Josef Thomayer byl pověstný svým břitkým vtipem a zálibou v aforismech. Dosáhl maximálního vědeckého ocenění, jaké bylo v Československu možné. Když mu bylo 86 let (v roce 1921), své profesury na lékařské fakultě se vzdal a začal opět psát.

Nakonec tehdy vydal jedenáct svazků sebraných spisů. V nich popularizoval medicínu, popsal své cesty, vzpomínal na dětství i na rodný kraj. Zemřel v Praze 18. října 1927.

Účinkují: Miloš Stránský, Jan Maléř
Scénář: Eva Willigová
Režie: Miroslav Buriánek
Vyrobeno Tvůrčí skupinou Regiony Český rozhlas Plzeň v roce 2013