Příběhy slavných: Karel Kramář
Za Rakouska velezrádce odsouzený k smrti, který tragickému osudu unikl jen náhodou. Pak spolupracovník TGM, který se ale s masarykovskou linií rozešel. A nakonec ultrapravičák, který dodnes vzbuzuje emoce a různé výklady. První československý premiér.
V letech 1915–1916 se Karel Kramář stal nepřítelem tehdejšího státu. Odsouzený byl pro velezradu a vyzvědačství, a to třeba s Aloisem Rašínem. Dostal trest smrti. A důvod? Třeba organizace všeslovanských sjezdů. Trest mu byl ale později odpuštěn kvůli amnestii císaře Karla I.
Ještě před první republikou patřil k výrazným osobnostem. Spolupracoval s T. G. Masarykem, ale ke konci (i politického) života se z něj jako z předsedy rajně pravicové národně demokratické strany stal tvrdý kritik „hradní“ (v té době tedy masarykovské) politiky.
Vystudovaný právník s kariérou učitele
Karel Kramář vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po dokončení studií se připravoval na kariéru vysokoškolského pedagoga. Studoval vývoj rakouského státního práva ve Vídni, národní hospodářství v Berlíně a politické vědy v Paříži.
Začátek politické kariéry
V roce 1889 se spolupodílel na založení České strany lidové – realistické, které pak i předsedal. V roce 1891 byl za mladočechy zvolený do vídeňské Říšské rady. Obhajoval „pozitivní politiku“, která odmítala český státoprávní radikalismus.
Slavjanofil
Spoluorganizoval všeslovanské sjezdy v Praze (1908) a v Sofii (1910). Usiloval totiž o rovnoprávnou spolupráci všech Slovanů, o smíření rozporů mezi Rusy a Poláky, Srby a Bulhary i o zahraničně politické sblížení Ruska a Rakousko-Uherska. A proto byl také odsouzený k trestu smrti.
Velký zlom
Do politiky se vrátil v roce 1918 jako předseda Národního výboru. A stal se i premiérem první československé vlády. Na pařížské mírové konferenci v roce 1919 naléhal, aby vítězné mocnosti mobilizovaly všechny síly k obnově demokracie v Rusku. Pochopil totiž skutečný význam ruské revoluce. Jeho myšlenka, že bez svobodného Ruska nelze zajistit trvalejší mír v Evropě, se ukázala prorockou.
Atentát na premiéra a konec kariéry
V době konference se vyostřily ideové i osobní rozpory s tehdejším ministrem zahraničí Edvardem Benešem. Ve vnitřní politice totiž Kramář obhajoval koncepci ČSR jako národního státu československého národa. Masaryk prosazoval národnostní koncepci státu.
Ještě jako ministerský předseda, 8. ledna 19191, přežil pokus o atentát. Pak jeho národní demokraté neuspěli ve volbách a Kramář opustil premiérské křeslo. Zemřel 26. května1937.
Michal Mašek připravil pořad s použitím knihy Martiny Lustigové Karel Kramář - první československý premiér.
Účinkují: Petr Horák, Michal Mašek
Scénář: Michal Mašek
Režie: Petr Horák
Vyrobeno v Českém rozhlase Sever v roce 2012
Poslouchejte od pondělí 11. do pátku 15. května. Jednotlivé díly najdete po jejich odvysílání zde. Ostatní Příběhy slavných najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
