Příběhy slavných: Sigmund Freud

21. září 2015

Hypnóza Sigmundovi Freudovi moc nešla. Vymyslel proto techniku, kdy pacientovi vsugeroval, že zapomenuté si vybaví hned, když mu sáhne na čelo. A ono to fungovalo...

Sigmund Freud se narodil v moravském Příboře (6. května 1856) v německy mluvící rodině pocházející z Haliče. Během dětství se rodina přestěhovala do Vídně, kde prožil skoro celý život. Základní vzdělání získal doma. Pravidelná školní docházka mu začala až v 10 letech.

Osm let studia

Po osmi letech studia medicíny se stal doktorem veškerého lékařství. Taky se zamiloval. V roce 1882 poznal Martu Bernaysovou. Její rodina mu dala jasně najevo, že pokud nebude hmotně zabezpečen, na sňatek může zapomenout.

Praktik místo výzkumníka

Logo

Takže i když tíhnul k výzkumu, stal se asistentem Vídeňské všeobecné nemocnice a později přijal místo na soukromé klinice v Oberdöblingu, kde se poprvé seznámil s hypnózou. A už ji nikdy neopustil. V roce 1886 se oženil a otevřel si soukromou praxi.

Nejdřív hysterie

Začal zkoumat případy hysterických pacientek a přes elektroléčbu a hypnózu se propracoval k vlastní metodě a teorii lidské osobnosti, k psychoanalýze. Dospěl ke klíčovému objevu: „Hysterici trpí vzpomínkami.“

Potom boom

Po první světové válce nastal boom psychoanalýzy. Používala se k léčbě válečných neuróz. Jenže Hitler ji neuznával, a tak mnoho psychoanalytiků emigrovalo do Velké Británie a USA. Jako židovi nezbylo Freudovi nic jiného. Jenže nacisti ho nechtěli pustit.

Nacisti a dobrovolná smrt

Pomohla mu princezna Marie Bonapartová. Doslova vykoupila jeho nejužší rodinu. Všechny Freudovy sestry ale zahynuly v koncentrácích. Freud sám zemřel 23. září 1939 v emigraci v Londýně. Kvůli rakovině horní čelisti trpěl nesnesitelnými bolestmi. Život se rozhodl ukončit dobrovolně eutanázií.


Účinkují: Renáta Klemensová a Tomáš Jirman
Autor a režie: Marek Pivovar
Natočeno v roce 2009 v Ostravě

autoři: lup , ČRo Dvojka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.