Hry a četba18. května  2018 v 09:40  

Ševče, drž se svého kopyta! Tuhle radu využil dokonale. Příběhy slavných: Tomáš Baťa

Tomáš Baťa na pohlednici z roku 1920 - Foto: Baťa shoe company, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Tomáš Baťa na pohlednici z roku 1920Foto: Baťa shoe company, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Seká to jak Baťa cvičky. Taky znáte tuhle hlášku? Tomáš Baťa se vypracoval od píky. Díky strojům vyráběl na konci války 9000 párů bot za den. Účinkují: Saša Rašilov a Hanuš Bor.

Když mu bylo šest, začal z kožených odřezků, co zbyly otci, vyrábět boty pro panenky. Jedny mu trvaly celý den. Za pár krejcarů je pak prodával na trhu. Ve 24 měl jednu z deseti největších obuvnických firem v Česku. 

S bratrem Antonínem a sestrou Annou začal podnikat ještě za Rakouska (všichni tři na fotografii níže). Sám přiznal, že jim stoupl úspěch do hlavy. Ševcovská práce jim přestala vonět a málem zkrachovali. Antonín musel na vojnu a Tomáš pracoval přes den s dělníky v dílně. 

 

Tomáš Baťa. Příběh tvůrce světového obuvnického impéria. Scénář: Bronislav Hrnčíř. V režii Ireny Žantovské účinkují účinkují Saša Rašilov a Hanuš Bor.

Vložit na svůj web

Baťovky – místo kůže plátno 

„Suroviny jsem nosil na zádech z otrokovického nádraží od půlnočního vlaku, deset kilometrů od Zlína. Do rána jsem s jedním dělníkem nakrájel materiál. Dělníci pracovali, až bylo dílo hotovo. Pak vyspávali, a já jel v noci odvézt zboží, dovézt novou surovinu, i peníze na výplatu,“ popisoval později. 

Tomáš Baťa to nevzdal. Snažil se najít způsob, jak práci zjednodušit a zlevnit. A tak začal vyrábět baťovky. Drahou kůži nahradil levným plátnem. Když s nimi v roce 1897 přišel, lidi mu málem utrhali ruce. Baťovky si mohli koupit i ti, kteří si koženou botu nemohli dovolit. 

Tomáš Baťa, Antonín Baťa a jejich sestra Anna Baťová - Foto: Baťa shoe company, Wikimedia Commons, Public domain

Průmyslová špionáž 

Už v roce 1900 měl přes 100 zaměstnanců. Ale hlavně dovezl nejmodernější obuvnické stroje. Podnikatelský vzor viděl v Americe. Nechal se tam několik měsíců zaměstnat jako dělník ve výrobě. A to už byl v Česku nějaký pán. 

Američtí dělníci dosahovali u některých strojů desetkrát lepších výsledků než naši. Ani Baťa jim nestačil. V největší obuvnické firmě na světě Endicott-Johnson Shoe Company ho zaujala péče o zaměstnance. 

Válečná zakázka na 50 tisíc vojenských bot 

Tomáš Baťa s chotí u letadla Junkers, pilot Brouček na křídle (Pestrý týden, 30. 7. 1932) - Foto:  autor neznámý, Wikimedia Commons, Public domain

Tomáš Baťa s chotí u letadla Junkers, pilot Brouček na křídle (Pestrý týden, 30. 7. 1932)Foto:  autor neznámý, Wikimedia Commons, Public domain

Za války všichni krachovali. A Baťa? Jakmile vyhlásili v roce 1914 mobilizaci, vyrazil do Vídně. Bylo mu jasné, že armáda bude potřebovat boty. Palce mu drželi i dělníci. Pracovníků z válečné výroby se totiž mobilizace netýkala. Získal tehdy zakázku na 50 000 vojenských bot. Horší to bylo po válce. Nedostal všechno zaplaceno a výroba mu klesla na 20 %. 

I z téhle krize se dostal. Dočasně snížil zaměstnancům mzdy o 40 %. Zároveň jim ale začal zajišťovat potraviny, oděvy a další potřebné věci za poloviční ceny. Díky tomu mohl zlevnit zboží o 50 %. Výroba se začala zvedat. Pásovou výrobu zavedl v roce 1927. Inspiroval se opět v Americe u Forda. 

Baťova škola práce 

V roce 1925 zavedl Baťovu školu práce. Měl pocit, že školy neumí připravit lidi pro moderní průmysl. Mladí si platili za vyučování, učebnice, ubytování i jídlo. A museli povinně spořit z toho, co si vydělali v továrně. 

Učili se hlavně obchodní dovednosti a cizí jazyky. Baťův syn Tomáš měl za sebou nóbl školu v Lausanne, ale pak ho otec vzal do fabriky do učení. Jezdili spolu i na pobočky, které vznikaly po celém světě. 

Baťova čtvrť ve Zlíně (pohlednice z roku 1930) - Foto:  Sludge G, zdroj: Flickr,  CC BY-SA 2.0

V baťovských domcích se bydlí dodnes  

Baťa se zajímal se o výrobu obráběcích a obuvnických strojů, letecký průmysl, výrobu pneumatik, punčoch, gumových hraček a o pojišťovnictví. Obrat firmy dosahoval skoro dvou miliard. Ze Zlína chtěl udělat město slunce, vody, zeleně a čistoty. 

Vystavěl domky, které navrhl architekt Jan Kotěra. Zasloužil se o nemocnici i připojení na železnici. Jeho letadlo se zřítilo krátce po startu. 12. července 1932 Tomáš Baťa v 56 letech umírá. 

Pohřeb Tomáše Bati (Zlín 1932) - Foto:  Sludge G, zdroj: Flickr,  CC BY-SA 2.0

Autor:  Bronislav Hrnčíř, Zdeňka Kuchyňová
Pořad: Příběhy slavných  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:40; pondělí-pátek 17:42  |  Délka pořadu: 10 minut  
 

Dál připravujeme

Kdy vysíláme

K poslechu na jiných stanicích

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace