Svůj talent utopil režisér Žertu v desítkách bezzubých filmů. Příběhy slavných: Jaromil Jireš

Narodil se 10. prosince 1935 v Bratislavě, ale vyrůstal v Česku. Bez otce. Mezi samými ženami. K režii se dostal podobně jako Miloš Forman oklikou: vystudoval fotografickou techniku a teprve potom režii. Jako 23letý student vstoupil do komunistické strany.

Křik a Žert, dva protiklady

Když se v roce 1964 v kinech promítala jeho prvotina Křik, dočkal se přízně diváků i uznání od politických pracovníků za optimistický pohled na tehdejší budovatelskou přítomnost. Za pět let ale přišel obrat: snímek Žert podle předlohy Milana Kundery.

Natočil ho, protože se cítil se spoluzodpovědný za politické přehmaty. Nastupující husákovský režim ale přikázal film stáhnout z kin. Prohlásili ho za ničemný protistátní pamflet, Jireše vyloučili ze strany a zakázali mu učit dál na FAMU.

Naprostá rezignace

I tak směl ještě v 70. letech natočit přepis hororově snového příběhu Valerie a týden divů a válečné drama …a pozdravuji vlaštovky s Magdou Vášáryovou. Tím se Jirešovo relativně svobodné tvůrčí období uzavřelo. Napříště už jen přijímal barrandovskou vrchností přidělené zakázky.

Rezignoval a natáčel jeden průměrný film za druhým. Dospěl k těžkým prohrám. To platí pro budovatelský triptych Lidé z metra nebo sci-fi komedii Talíře nad Velkým Malíkovem. Natočil desítku bezzubých filmů a spoustu TV dokumentů převážně o hudbě. Dařilo se mu ale vyhýbat se otevřeně ideologickým zakázkám.

Sen zůstal snem

Po roce 1989 se Jaromil Jireš opět vzchopil. Pracoval jako český zástupce v evropském podpůrném fondu Eurimages a posadil se opět na režisérskou židli. Natočil tři filmy: Helimadoe, Učitele tance a sci-fi Dvojrole, která u diváků naprosto propadla. Lístků se prodalo jen 16 000.

A tak Jaromil Jireš dál snil o tom, že natočí dílo, kterým ohromí. Měl na mysli Muchovy Podivné lásky. Nikdy je ale nenatočil. Zemřel na následky těžké autohavárie v nedožitých 66 letech.