Z nejnuznějších tovaryšů milionáři. Příběhy slavných: Laurin a Klement

Z malé dílničky na velocipedy až po největší automobilku rakouskouherské monarchie. Účinkují Miroslav Hanuš a Jan Vondráček.

Když Václav Klement, už jako milionář a šéf jedné z největších automobilek Rakouska-Uherska, zval svého šoféra na jídlo, taky ho zaplatil. Doslova ale běsnil, když si šofér k polévce místo chleba objednal bílý rohlík. Považoval to za luxus, za který platit odmítl.

Klement si dobře pamatoval, že na každé koruně, kterou kdy vydělal, „nechal hodně potu“. Za jeho bohatstvím nebyla jen velká píle a pracovitost nebo dokonce zděděný majetek, ale i nadání a práce konstruktéra a kamaráda Václava Laurina.

Velociped a symbol pokroku

Mít v 80. letech 19. století vlastní velociped bylo něco. I když jeho cena představovala půlroční plat tovaryše, ve všech městech vznikaly cyklistické kluby. Vyhlášeným mechanikem a znalcem velocipedů byl i tehdy 23letý Václav Klement, který od 14 let pracoval ve Vokounově knihupectví ve Slaném.

Původně se tam staral o úklid a účetnictví, ale Vokoun si ho oblíbil natolik, že mu jako starý mládenec svůj obchod prodal. Na splátky. Klemet do toho prodával a opravoval kola a neřešil daně nebo fakt, že na prodej nemá koncesi. Po svatbě manželčiným věnem doplatil dluh za knihupectví, které se rázem stalo centrem cyklistiky.

Vznik firmy

V roce 1892 si poprvé pořídil gumový plášť s duší místo kola s pryžovými obručemi. Během pár dní se ale kolo poškodilo a on požádal českou pobočku německé firmy o opravu. Ta s ním ale odmítla komunikovat jinak než německy. Právě proto tehdy Klemet oslovil mechanika Laurina.

Logo

Ve stejném roce pak vznikla nová firmička na servis a později i výrobu vlastních jízdních kol. Na začátku měli pět dělníků a malý parní stroj. Koncem roku 1896 měla firma Laurin & Klement dělníků 20 a prodávala pět typů bicyklů.

Přichází motocykletta

Když se Klement vrátil z Paříže, dovezl úžasný nový vynález: velociped s motorkem. Francouzi mu říkali motocykletta. Budoucí motorka ale měla plno nedokonalostí, které jim nedaly spát. Tak udělali svou a listopadu 1899 ji ukázali veřejnosti.

Logo

Problém byl ale se zákazníky, protože ti naši se technickým novinám docela bránili. Klement tak musel do Anglie, kde za 10 minut uzavřel smlouvu na 150 motocyklů. Novým cílem firmy se pak stal nový automobil. Laurin ale přiznal, že na to už jeho znalosti nestačí.

Největší automobilka v monarchii

Logo

Stal se tak technickým ředitelem a vývoj automobilu nechal už na svých lidech. Když se pak jejich první automobily zase skvěle prodávaly a značka L&K měla jméno už i ve světě, přišlo na řadu rozhodnutí na změnu směrem k akciové společnosti, která přinesla cizí kapitál.

To už měli 600 zaměstnanců a chtěli být největší automobilkou v Rakousku-Uhersku. Během první světové války zařídili, aby se jejich zaměstnancům vyhnuly povinné odvody na frontu. Po válce to ale bylo horší.

Sňatek z rozumu

Auta se neprodávala a pak ten požár, při kterém jim shořela téměř celá technologie. Nezbylo nic jiného, než sňatek z rozumu, tedy spojení s plzeňskou Škodovkou. Taky tak ztratili vliv na směřování firmy a jejich tituly generálního rady a ředitele byly čistě formální.

Vyráběné vozy od té chvíle nesly název Laurin & Klement – Škoda, a ty později vyvinuté už byly jen Škodovky. Současní šéfové koncernu se k názvu L&K v poslední době vracejí, ale jen u pojmenování těch s nejluxusnější výbavou.

Vozy Laurin a Klement sbírají úspěchy na prvních závodech
autoři: lup , Bronislav Hrnčíř
Spustit audio