Brali vám mandle? Od toho se už dnes ustupuje, ale zákrok je šetrnější, říká lékař

19. červenec 2017

Odstraňování mandlí bylo pro mnohé zážitek na celý život, a to ne právě příjemný. Ať už jde o samotný zákrok i následnou rekonvalescenci. Má to smysl?

„Mandle je prospěšná, dokud není buďto tak velká, že nositeli působí překážku v dýchání nebo v polykání. A samozřejmě dokud je schopna sama o sobě zvládat boj s infekcí,“ říká Petr Janoušek z II. lékařské fakulty Nemocnice Motol.


Mandle slouží nejen jako mechanický filtr proti různým nečistotám a bacilům. Jejich základní role je imunologická. Zachytávají specifické znaky mikroorganismů, kterým se pak přizpůsobuje imunitní systém a naše tělo se tak může bránit.
Existují čtyři druhy mandlí: jazyková, nosní, tubární a krční. Mandle posledních dvou druhů jsou párové, člověk tedy má dohromady 6 mandlí. Pokud je některá odstraněna, ostatní mohou její funkci nahradit. Nosní mandle s věkem mizí, v případě potřeby ale může narůst.

Imunitní systém infekci mnohdy zlikviduje definitivně. Ale pokud se infekce opakuje, protože je organismus oslabený nebo útočník příliš silný, potom se v mandli infekce hromadí. Přestává tak plnit svou funkci a naopak škodí.

Moderní metody

V takovém případě lékaři sahají k odstranění mandle či mandlí: „Já mohu pacientovi poradit, ale definitivní rozhodnutí zůstává vždy na něm. Do operací nikoho netlačíme, v současnosti navíc panuje odklon od těchto invazivních řešení.“

Průběh operace se ale od dob před 20 lety výrazně změnil. „Nosní mandle se dnes už odstraňují výhradně v celkové anestezii a kromě klasických ocelových nástrojů se používají i moderní techniky jako laser, shaver nebo plazmová koagulace.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.