Do Evropy se taky může vydat až 60 milionů nových migrantů z Afriky

14. červen 2016

Uprchlická krize, útoky teroristů, krize na Ukrajině a v Turecku, Brexit, válka na Blízkém východě, velké problémy má i sever Afriky. Evropa stojí na rozcestí, kam se vydá?

„V posledních třech, čtyřech letech tady máme řetěz různých krizí,“ říká Miloš Balabán, vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze.

Tyto lokální konflikty mají velký vliv na celou Evropskou unii, na vnitřní nestabilitu členských států, samozřejmě i Česka. „Bohužel musím konstatovat, že Evropa je dnes obklopena nebývalou měrou nestability, jsme tak nejméně stabilním kontinentem světa.“

Čekají na nás i další výzvy jako je nepříznivý demografický vývoj Evropy, klimatické změny (sucho a povodně), ale hlavně se musíme vypořádat s uprchlickou krizí, kterou Evropa jednoznačně nezvládala.

Afrika je na suchu...

poušť, Afrika, migrace enviromentálních uprchlíků, opuštěná chýše

„V posledních letech jsme konfrontováni s přílivem milionu migrantů, to je ale jen začátek. Afrika je totiž na suchu,“ říká Balabán. Budou z nich environmentální uprchlíci, kteří dnes ani nejsou kodifikováni mezinárodním právem. „Vydají se na cestu do Evropy proto, že doma už nemohou žít, už se neuživí. Odhady hovoří o 45 až 60 milionech environmentálních uprchlíků!“

Pomoc na místě

Jedinou možností, co s tím teď dělat, je humanitární pomoc a investice do jejich domovů, kde zatím zůstávají. Už dnes se EU podílí z víc než 50 %. Do jaké míry jsou ale prostředky vynaloženy efektivně? „Pomoc v místě je opravdu hodně důležitá. Podle mne by ale měla být podmíněna třeba tím, že ji místní vlády použijí pouze k tomu, aby se jejich lidé nestali novými evropskými migranty.“


Miloš Balabán, UKEvropa je na rozcestí, může se rozpadnout, může ji čekat znovuzrození. Výsledná realita bude záviset na její kondici. Musíme si zachovat integrační potenciál a udržet jednotu.

Evropa by měla už dnes pomýšlet i na postkonfliktní fázi v zemích jako je Sýrie, Irák a taky Afrika. „Dokážu si představit nějakou obdobu Marshallova plánu (1948–1952), který by dokázal země stabilizovat. Je na to třeba myslet už teď, přesto, že může vypadat utopicky,“ dodává Miloš Balabán.

Mnozí mladí Afričané jsou absolventy univerzit, ale nemají práci

Víc si poslechněte v Archivu pořadů.

autoři: lup , bur
Spustit audio