Každý člen domácnosti by měl mít svou „zašívárnu“. Jak to udělat v malém bytě?

26. říjen 2017

Ne nadarmo jsou nejtajněším přáním dětí tajné skrýše. Kvůli potřebnému soukromí ale stačí dát třeba nad postýlku stříšku. Odbornice vám dá další tipy.

„Ideální je, pokud každé školou povinné dítě má svůj prostor. Nebo alespoň soukromý koutek, který si může samo zařídit. Ostatně místo jen pro sebe by měl mít úplně každý z vás,“ tvrdí Šárka Richtrová, specialistka na bydlení pro děti ze studia Viabel.

Podle jejích zkušeností je taky nejčastějším přání dětí tajná skrýš. „U holčiček to jsou toaletní stolky a jednorožec na tajném místě. Pro některé je to hvězdná obloha na stropě. Dětí se ale taky vždy ptáme, jestli budou rodiče o jejich tajné skrýši vědět, nebo ne. Je to jen na nich.“

Dětský pokoj pro dvě děti

Každé dítě musí mít svou postel a kolem ní vlastní prostor, který je pouze jeho. „Ve studiu často řešíme vyčlenění soukromého prostoru dvou dětí v jednom pokoji. Spát musejí na palandách nebo na zvýšených postelích. Ale stačí nad postelí udělat stříšku a vznikne tolik potřebný soukromý prostor.“

dětský pokoj


Nejžádanější byt v Česku je 2+kk. Tam se 4členná rodina nevejde. Pokud se ale stěhovat nechystáte, byt podle toho zařiďte. Nejlíp kvalitním nábytkem. „Kvůli dětem volte hladké, dobře udržovatelné povrchy. A zapomeňte na skleněné nebo potenciálně nebezpečné prvky.“

Pokud to dispozice pokoje dovolí, mělo by každé dítě mít i svou pracovní desku. Barvu nebo výbavu ať si vybere samo. Pokud máte holku a kluka, kombinujte doplňky barevně, hlavní část pokoje ale nechte neutrální. „Variantu garnýž/závěs použijte až jako poslední možnost.“

Tmavé barvy v dětském pokoji?

U předškoláků základní barvy volí rodič, dítě vybírá doplňky v „dětských“ barvách. Ty se pak použijí třeba na tapety, koberce a povlečení. U teenagerů je to ale už jiné. Třeba jako když klienti Šárky Richtrové nechali zvolit barvu 12letého kluka.

„Museli jsme pracovat s protestní tmavě hnědou, tmavě šedou v kombinaci se světlejší šedou a tmavě zelenou. Což tedy i pro mne byla velká výzva. Ale proč ne. On v tom bude bydlet další léta.“

autoři: lup , Jiří Holoubek
Spustit audio