Psychoterapeut: Jak zvládnout pubertu? Hlavně zapomeňte na výčitky nebo vydírání

22. leden 2018

Roste z vašeho „hodného“ dítěte člověk, kterému nerozumíte? Mění se mu zájmy a kamarádi? Jak si k sobě znovu najít cestu?

Období, kdy začne puberta sahat po klice, je jiné pro celou rodinu a týká se úplně každého potomka. Různá je jen intenzita. Patří k ní i přesouvání osobního života mezi vrstevníky a rodiče? Ti ho jen víc či míň „štvou“.

„Dítě vás přestane tolik potřebovat, a pokud nezpanikaříte a nebudete ho násilím poutat, tak si cestu k vám znovu najde,“ říká psychoterapeut Jan Kulhánek. Výčitky a nejrůznější i dobře míněné vydírání je cestou, která vede přímo do pekla. Chvíli se dítě může cítit provinile, třeba to i párkrát zabere, ale pak ho to odstrčí ještě dál.“

Co na to odborník?

„Že mají rodiče starost, je úplně v pořádku. Lepší než jen mávnout rukou, že sami byli horší.“ Měli by zjistit, „jaká parta to je, jestli třeba kašlou na školu nebo jestli nepatří už do skupiny, které říkáme žáci s poruchou chování. To by byl asi velký problém.“ Co tedy mají rodiče dělat?

Na prvním místě je komunikace. Nejdřív si ale o problému musejí promluvit rodiče, aby pak „táhli za jeden provaz“. Další fáze je diskuze se synem, přitom ho ale nesmíte zahnat do defenzivy.

Zapomeňte na výčitky

„Zapomeňte na útoky, výčitky a nátlak. Začít byste měli pokusem o rozumný rozhovor a ptát se, jak to vidí on? My máme o tebe starost, ale chceme, aby ti bylo dobře,“ dává psychoterapeut příklad. Když bude potomek spolupracovat, zkuste zjistit, co je pro něj na té partě tak přitažlivé.

Pak se pokuste vymyslet, jestli mu onu přitažlivost nezařídit sami nějakým bezpečnějším způsobem. „Pokud jde o partu, která spolu hraje fotbal, ale taky pije a kouří, tak budu přemýšlet, jak mu dopřát kolektiv spořádanějších fotbalistů.“ Když to nepomůže, jsou na řadě zákazy.

autoři: lup , Veronika Stýblová
Spustit audio