Trend nesezdaných párů roste. Mnoho žen ale po letech zjišťuje, že se chtěly vdávat

„V komunitě, ve které se pohybovaly, by se cítily trapně, kdyby zveřejnily, že chtějí mít muže, prstýnek a velkou svatbu. Když tu potřebu nevyjádří, muž si řekne, že žena svatbu asi nechce. A po letech je to přivede ke mně,“ vysvětluje psychoterapeut Lucian Kantor.

„Pro mě je manželství a svatba veřejným vyjádřením, že ti dva k sobě patří. My jsme dřív neříkali světu, že s někým chodíme. Bylo nám s někým dobře, začali jsme spolu žít a pak jsme se vzali. Dneska ale, jen co to zajiskří, už na sociálních sítích zveřejňují, že jsou ve vztahu. Když si někoho vezmete, je to zodpovědnost. Když něco napíšete na Facebook, za pět minut to můžete smazat.“

Na vztahu se nemusí pracovat

Říká se, že po svatbě se už partneři nesnaží být pro toho druhého atraktivní. „Mně vadí, když lidé říkají, že musí na vztahu pracovat a snažit se. Říkám: Vždyť jste si vybrali někoho, s kým je vám dobře, tak je důležité pokračovat v tom, aby vám bylo dobře a nechat věci volně plynout.“

„Je jedno, jestli se vezmete nebo nevezmete, ale ve chvíli, kdy se začnete snažit a kalkulovat, očekáváte, že vám to ten druhý vrátí. Já vždycky říkám, jestli chcete něco udělat, tak to udělejte proto, že vám to dělá radost.“

Ženy často po letech vztahu zjistí, že by se chtěly vdávat.|foto: Fotobanka Pixabay

Podvědomě chceme vztah z pohádky

Snažíme se přiblížit pohádkám, na kterých jsme vyrostli. „Pohádka říká, že muž je ten ochránce a žena ta slabá. Mnoho žen dnes objevuje, že tuhle stránku může odkrýt. Může si přiznat, že jí vadí koukat na manžela, jak myje nádobí, že jí připadá, že není chlap.“

„Byla by radši, kdyby přivrtal nějakou poličku. Jenže má pocit, že kdyby to chtěla, tak je genderově nekorektní, a to by neměla. Takže ho nechá mýt nádobí, pak si objedná nějakého hodinového manžela a vzrůstá mezi nimi napětí, protože si neříkají to, co by chtěli.“

„Ano, to je jedna ze skupin nesezdaných párů, kteří spolu žijí jako manželé. Ani bych jí teď svatbu nedoporučoval. Možná po několika letech,“ říká psycholog Lucian Kantor. „Další skupinou nesezdaných párů jsou ti, kteří na to vzhledem k hektické době neměli čas, ale mají to v plánu. Taky jsem se ženil s malou dcerou. A pak jsou odmítači, kteří nechtějí převzít zodpovědnost, a říkají si: To je jen papír, to není potřeba.“