Sušení maniokových placek
Pořízeno: Venezuela, duben 2002
Zařazeno v sekci: Na kameni bílého prasete (Venezuela)
Autor: Zuzana Kostečková
Text: Zuzana Kostečková
Sušené maniokové placky mohou znamenat přežití a zahnání hladu v dobách neúrody nebo jiného strádání. Trocha té rzi z vlnitého plechu prý jejich chuti ani trochu neškodí.
Děti orinockých indiánů mají velice silnou vazbu na matku
Pořízeno: Venezuela, duben 2002
Zařazeno v sekci: Na kameni bílého prasete (Venezuela)
Autor: Zuzana Kostečková
Text: Zuzana Kostečková
Děti orinockých indiánů - takzvaných 'native people' - mají velice silnou vazbu na matku. Tráví s ní totiž od narození takřka každou minutu. Snad také vzhledem k jejich relativně dost izolovanému životu jsou tito lidé a děti docela plaší.
Místní obyvatelé
Pořízeno: Venezuela, duben 2002
Zařazeno v sekci: Na kameni bílého prasete (Venezuela)
Autor: Zuzana Kostečková
Text: Zuzana Kostečková
Oč pomalejší je navázání vzájemného kontaktu a prolomení hranice důvěry, o to vřelejší je poté přijetí od místních obyvatel a jejich projevy lidské vzájemnosti. Povrchní vztahy tady nemají moc šanci.
Malý Cheo byl ze začátku ostýchavý...
Pořízeno: Venezuela, duben 2002
Zařazeno v sekci: Na kameni bílého prasete (Venezuela)
Autor: Zuzana Kostečková
Text: Zuzana Kostečková
Malý Cheo (čti čéjo), což je zdrobnělina jména Jose, takže vlastně malý Pepík, potřebuje trochu času k překonání počáteční plachosti. Za chvíli už ale pobíhá po dřevěné chýši, nadšeně se učí klacíkem kreslit do písku motýly a při loučení pláče jako... asi jako malý indián z osady Na kameni bílého prasete.
Dlouhá plavba deltou Orinoka začíná
Pořízeno: Venezuela, duben 2002
Zařazeno v sekci: Na kameni bílého prasete (Venezuela)
Autor: Zuzana Kostečková
Text: Zuzana Kostečková
Malá dřevěná loď s výkonným motorem, prohýbající se pod nákladem s kanystry benzínu, potravinami na celou výpravu a nezbytným nářadím, se vydává na dlouhou plavbu deltou Orinoka. Její první, krátkou zastávkou je kouzelná zátoka s malým ostrůvkem s bizarními skalními útvary. Řeka kolem má červenohnědou barvu coca-coly a vzhledem k tomu, že voda tady má vcelku proud, dá se v ní i koupat. Stojaté vody jsou totiž v celé Amazonii nebezpečné, zejména kvůli rejnokům, kteří se ležíc na dně brání elektrickými výboji. Ke skutečnému osvěžení má ale tato koupel daleko - vzhledem k vysoké teplotě vody.
Psí obydlí
Pořízeno: Venezuela, duben 2002
Zařazeno v sekci: Na kameni bílého prasete (Venezuela)
Autor: Zuzana Kostečková
Text: Zuzana Kostečková
Toto obydlí není ani ložnice, ani trucovna nebo spižírna, ba dokonce ani toaleta. Je to důstojné obydlí vážených členů indiánské rodiny - totiž psů. Čtyřnohých přátel člověka tady najdete volně pobíhat snad víc než dětí.
Juka je moučka z manioku, která se dokonale prohněte s vodou
Pořízeno: Venezuela, duben 2002
Zařazeno v sekci: Na kameni bílého prasete (Venezuela)
Autor: Zuzana Kostečková
Text: Zuzana Kostečková
Takzvaná juka (čti ďuka) je vlastně moučka z manioku. Ta se promíchá a dokonale prohněte s vodou. Zčásti se sní jako kaše a ze zbytku se vytvoří placky, které se suší na střechách domů a poté tvoří zásoby potravin pro celou vesnici.
Náčelník kmene přírodních lidí u zátoky Růžových delfínů"
Pořízeno: Venezuela, duben 2002
Zařazeno v sekci: Na kameni bílého prasete (Venezuela)
Autor: Zuzana Kostečková
Text: Zuzana Kostečková
Náčelník kmene přírodních lidí u zátoky Růžových delfínů nás dovedl až na vrchol hory Autana, odkud je nádherný výhled na známou stolovou horu Indiana face a na onu legendární zátoku sladkovodních delfínů - pinií.
Ženy s buřinkami
Pořízeno: Peru 2001
Zařazeno v sekci: Indiáni z totory (Peru)
Autor: Martin Mykiska
Text: Martin Mykiska
Všem změnám asi nejvíce odolávají ženy Uruů - tak jako před sto lety i dnes stále nosí široké sukně s četnými spodničkami, volné halenky a na hlavách své neodmyslitelné buřinky.
Suvenýry
Pořízeno: Peru 2001
Zařazeno v sekci: Indiáni z totory (Peru)
Autor: Martin Mykiska
Text: Martin Mykiska
Turismus u zdejších obyvatel pozitivně ovlivňuje jejich zručnost, tvořivost a fantazii.