Česká republika se ujme předsednictví v Radě Evropské unie v prvním pololetí roku 2009. Předsednictví v Radě Evropské unie vykonává po dobu šesti měsíců (od ledna do června a od července do prosince) každý z členských států EU podle předem stanoveného pořadí.
Mezi hlavní úkoly předsednické země patří především zajištění a řízení všech setkání Rady Evropské unie, přípravných výborů a pracovních skupin, zastupování Rady při jednáních s ostatními institucemi EU (Evropská komise či Evropský parlament) a zastupování Unie v mezinárodních organizacích a při jednáních s nečlenskými zeměmi.
Členská země v průběhu svého předsednictví předsedá při všech setkáních vedoucích představitelů vlád jednotlivých států a při jednáních Rady Evropské unie, které se konají v Bruselu či v Lucemburku. Již zavedeným zvykem je neformální setkávání jednotlivých ministrů v předsednické zemi a zaznamenávání termínů konání těchto setkání na internetových stránkách předsednictví. Prostřednictvím předsednictví má Česko možnost ostatním členským zemím Evropské unie v praxi ukázat svoje přednosti a projevit se jako schopný a důvěryhodný člen Evropské unie. Neméně významnou výhodou pro předsednickou zemi je také možnost v průběhu funkčního období realizovat své národní zájmy.
Trio předsednictví
Od ledna 2007 jsou předsednické země sdruženy do takzvaných trií předsednictví, které během svého rok a půl trvajícího mandátu tvoří předsednický tým (tři země, které se po sobě střídají ve funkci předsednictví). Země tria mají od roku 2007 povinnost vedle svého šestiměsíčního programu předložit Evropskému parlamentu také program osmnáctiměsíční, který odráží cíle všech tří spolupracujících států a je v platnosti po celou dobu předsednictví těchto zemí.
První osmnáctiměsíční program vytvořily na období leden 2007 - červen 2008 Německo, Portugalsko a Slovinsko. V červnu 2008 bude představen program tria Francie, Česká republika a Švédsko.
Každá předsedající země na začátku svého funkčního období předloží Radě EU a Evropskému parlamentu program vytyčující cíle, kterých hodlá v průběhu svého předsednictví dosáhnout v jednotlivých oblastech politik EU. Tyto cíle zpravidla vycházejí z aktuální situace a otázek, které EU v daném období řeší, a zároveň odrážejí specifické priority předsednické země.
Změny podle Lisabonské smlouvy
Instituce předsednictví v Radě EU získá v případě vstupu v platnost Lisabonské smlouvy svoji novou podobu. Největší inovací je zrušení šestiměsíčního rotačního principu předsednictví a jeho nahrazení volbou předsedy členy Evropské rady na období 30 měsíců s možností jednoho prodloužení. Předseda Evropské rady převezme od předsednického státu funkci organizace práce Evropské rady a reprezentace Unie navenek.
Předsednictví jednotlivých složení Rady EU s výjimkou složení Rady pro zahraniční věci budou nadále zajišťovat zástupci členských států EU, a to na základě systému rovné rotace ustaveného rozhodnutím Evropské rady. Zrušením rotačního principu předsednictví se Unie snaží dosáhnout větší viditelnosti, koherence a kontinuity činnosti Rady EU.
Evropa bez bariér
Hlavním mottem ČR pro předsednictví se stala "Evropa bez bariér." Znamená to, že Česká republika se zaměří na rozvíření debaty o dokončení liberalizace trhu, především v oblasti omezení volného pohybu pracovních sil, které stále uplatňují některé ze "starých" členských států EU (Německo, Rakousko, Francie, Dánsko a Belgie). Ve vztazích se zeměmi mimo EU považuje ČR za bariéru nízkou míru liberalizace obchodu se třetími zeměmi.
ČR si v prioritách svého předsednictví dále vytyčila cíl spolupodílet se na počátečních krocích v rámci návrhu reformy rozpočtu na léta 2014 - 2020 a také se zaměří na znovuotevření diskuse o možné budoucí novelizaci směrnice o službách.
ČR chce řešit prioritně například problematické fungování vnitřního trhu s energiemi, nadměrné financování tradičních politik (především Společné zemědělské politiky), bránící vyšším investicím do růstově orientovaných politik, vidí potřebu zlepšit a zjednodušit regulatorní prostředí EU, či nutnost prohlubovat vzájemnou spolupráci členských států Unie v oblasti justice a vnitra
Problém vidí ČR i ve zpomalené dynamice rozšiřování EU, nebo v existujících překážkách transatlantické ekonomické spolupráce. Dále je třeba pokročit ve vytváření společné migrační a azylové politiky EU, stejně tak jako dosáhnout celkově větší vnější otevřenosti Unie.
Pět priorit
V návaznosti na motto "Evropa bez bariér" si ČR pro své předsednictví v Radě EU stanovila pět prioritních oblastí. Klíčovou oblast zájmu českého předsednictví bude představovat "Evropa konkurenceschopná a otevřená". Touto volbou chce ČR vyjádřit podporu již probíhajícímu programu reforem politik jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států (tzv. Lisabonská strategie). Na druhé straně ČR očekává, že podporou reformního úsilí ze strany EU bude zároveň posílen reformní impuls i na národní úrovni.
Kromě již zmíněné hlavní prioritní oblasti Evropa konkurenceschopná a otevřená jsou dalšími prioritními oblastmi českého předsednictví:
* Energetika udržitelná a bezpečná;
* Rozpočet pro budoucnost Evropy;
* Evropa jako globální partner;
* Evropa bezpečná a svobodná.
Evropa konkurenceschopná a otevřená
Okruhy:
Konkurenceschopnost
Čtyři svobody (volný pohyb služeb, osob, zboží a kapitálu)
Liberální obchodní politika
Tuto klíčovou prioritní oblast chce ČR prosazovat tím, že bude klást důraz na prohlubování konkurenceschopnosti, prosazování čtyř svobod, tj. volného pohybu služeb, osob, zboží a kapitálu, a liberální obchodní politiky. Pro tuto volbu existuje řada důvodů. Přibližování ČR k průměru ekonomické úrovně EU je jednoznačným úspěchem. Jeho odvrácenou stranou je ale postupná ztráta konkurenční výhody ČR založené na nízkých nákladech a podhodnoceném měnovém kurzu. Ztráta nákladové výhody proto vyžaduje nové zdroje konkurenceschopnosti - podporu nabídky jedinečných produktů a procesů s vysokou přidanou hodnotou.
Přestože jsou zájmy nových členských států v oblasti reforem posilujících konkurenceschopnost EU shodné se zájmy EU 15, jsou to právě nové členské státy, které jsou díky své středně náročné technologické struktuře v tradičních zpracovatelských odvětvích nejvíce ohroženy konkurencí ze strany rozvíjejících se asijských ekonomik.
Jedním z klíčových faktorů pro zvýšení konkurenceschopnosti EU jsou inovace, které zejména závisejí na kvalitě a kvantitě investic do vzdělávání, výzkumu a vývoje. Důležitým předpokladem pro dlouhodobé udržení konkurenční výhody je kvalifikovaná pracovní síla, ale také mobilita pracovní síly. Aktivity českého předsednictví by proto měly být spojeny s posilováním a dalším rozvojem tzv. Evropského výzkumného prostoru, jehož cílem má být vytvoření jednotného atraktivního trhu práce pro výzkumníky. V roce 2009 budou rovněž pravděpodobně zahajovat svou činnost tzv. znalostní a inovační společenství v rámci zřízeného Evropského technologického institutu.
Energetika udržitelná a bezpečná
Pro EU a všechny její členské státy je v současné době zásadním tématem zajištění bezpečné, udržitelné a konkurenceschopné energetiky. Unie musí být v dohledné době schopna nalézt adekvátní odpověď na vnější tlaky, kterým je v této oblasti vystavena. Zejména je nutné se vypořádat se zrychlujícím se procesem klimatických změn stejně jako se skutečností, že zhruba 90 % světových zásob ropy a zemního plynu se nachází v politicky nestabilních oblastech.
ČR je připravena vést jednání o jednotlivých tématech, která vyplynou z uskutečňování Akčního plánu pro energetickou politiku Evropy (2007-2009), který schválila Evropská rada v březnu roku 2007.
Při těchto jednáních je třeba se zaměřit na tři klíčové oblasti, které navzájem tvoří celek udržitelné a bezpečné energetiky:
a) zajištění zdrojů, bezpečnosti energetických přeměn, přepravy a distribuce a zabezpečení dodávek energie pro konečného spotřebitele,
b) udržení konkurenceschopnosti,
c) ochranu klimatu a životního prostředí.
Významným úkolem českého předsednictví bude pravděpodobně dokončení vyjednávání o legislativě stanovující pravidla pro vnitřní trh s plynem a elektřinou (tzv. třetí liberalizační balíček předložený Komisí v září 2007). Do doby českého předsednictví bude zřejmě spadat také projednávání směrnice o obnovitelných zdrojích energie.
Rozpočet pro budoucnost Evropy
České předsednictví čeká v první polovině roku 2009 nelehký úkol zprostředkování diskuse o revizi rozpočtového rámce EU. Stěžejní část této diskuse bude spjata s reformou Společné zemědělské politiky (SZP), která dlouhodobě spotřebovává největší díl prostředků, které jsou každoročně v rámci rozpočtu EU přerozdělovány.
Je třeba zajistit, aby prostředky z unijního rozpočtu byly využívány efektivně a aby způsob jejich vynakládání držel krok s aktuálními potřebami EU. Reforma SZP spolu se zamýšleným snížením podílu rozpočtu určeného do zemědělství ve prospěch zvyšování výdajů do vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací v tomto směru sehrává zcela zásadní roli. Snaha omezit výdaje do zemědělství, především pak zemědělské podpory, má přímý přesah do jednání Světové obchodní organizace, a tedy souvisí s liberalizací obchodní politiky EU.
Evropa jako globální partner
Zahraničně-politická dimenze bývá tradičně zařazována mezi priority předsednictví.
Předsednická země v jejím rámci zohledňuje aktuální vývoj v zahraniční politice Unie, zvýšené pozornosti se však logicky dostává těm aspektům vnějších vztahů či oblastem, v nichž se daná země výrazněji angažuje.
ČR identifikovala tři oblasti, na které se chce v době výkonu funkce předsednického státu v Radě EU primárně zaměřit: transatlantické vztahy, regiony západního Balkánu a východní Evropy.
ČR plně podporuje prohlubování Evropské politiky sousedství (ENP) ve vztahu k východním sousedům EU a během svého předsednictví bude usilovat o výraznější profilování její východní dimenze, substantivní posilování vztahů se zeměmi regionu a alokaci adekvátních zdrojů. ČR bude rovněž podporovat posilování vztahů mezi EU a východními partnery ENP. Pokračování či případné ukončení jednání s Ukrajinou o nové posílené smlouvě bude patřit mezi priority ČR v této oblasti. Pozornost bude směřovat rovněž k Moldavsku, Gruzii, Ázerbájdžánu a Arménii.
Evropa bezpečná a svobodná
Budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva je v současné době jednou z nejdynamičtějších oblastí spolupráce v rámci EU. ČR si dobře uvědomuje spoluzodpovědnost za další vývoj v této klíčové oblasti unijní spolupráce. Odstraňování bariér v pohybu osob mezi členskými státy Unie zároveň vyžaduje průběžné zlepšování spolupráce policejních a justičních složek, stejně tak jako orgánů působících v oblasti azylu a migrace.
V zájmu své konkurenceschopnosti Evropa také zvažuje možnosti využití kvalifikované pracovní síly ze třetích zemí prostřednictvím cílené imigrační politiky.
ČR je připravena v rámci předsednictví vykonat potřebnou práci při realizaci závěrečné fáze Haagského programu. Jde o koncepční základ všech prací při budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, který schválila Evropská rada v listopadu 2004.
Odkazy:
Oficiální stránky českého předsednictví:
Další důležité stránky:
www.mzv.cz/wwwo/?zu=representation.brussels
www.euroskop.cz/112/sekce/ceske-predsednictvi-2009/
http://www.euractiv.cz/ceske-predsednictvi
www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=32156
