
Ruský plynárenský koncern Gazprom na samém sklonku roku 2008 ujistil, že navzdory sporům s Ukrajinou zajistí dodávky evropským odběratelům. "Členové dozorčí rady zvlášť zdůraznili, že Gazprom v plném objemu splní své závazky vůči evropským spotřebitelům," uvedl Gazprom v tiskovém prohlášení po mimořádném zasedání dozorčí rady. Problémy s dodávkami zemního plynu z Ruska se opakují vždy na přelomu roku již několik let. Rusko tak dává najevo svou sílu.

Politická strana TOP 09 je podle bývalého vicepremiéra Alexandra Vondry stranou na jedno použití. "TOP 09 je projekt, který může mít určitý smysl, aby byla po volbách třeba i jiná možnost než velká koalice. Ale je to asi projekt na jedno použití i podle toho, jak se jmenuje. Nemyslím, že tu bude i za pět deset let," řekl Rádiu Česko Vondra s tím, že do TOP 09 ho nikdo nelákal. "Nejsem žádný politický turista jako Karel Schwarzenberg nebo řada dalších. Před několika lety jsem se rozhodl vstoupit do ODS, jsem věrný a věrný zůstanu," prohlásil Vondra. Schwarzenberga ovšem i nadále označuje za svého přítele. "Známe se 25 let, je to kmotr mého nejstaršího syna, chystám se ho i na týden navštívit v Rakousku," uvedl Vondra.
UVNITŘ ČLÁNKU: AUDIO

Hostem Studia Česko v úterý 30. 6. 2009 bude bývalý ministr zahraničí a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Dneškem končí české předsednictví EU a prý jsme ho zvládli. Co to Česku do budoucna přinese? Nakolik evropská témata, třeba český eurokomisař, budou hrát roli v říjnových sněmovních volbách? A pokusí se sám stát poslancem, nebo zůstane senátorem? I na to se Alexandra Vondry zeptá moderátor Ondřej Černý od 15.35 hodin. Ptát se můžete i vy - dotazy adresujte na elektronickou adresu studiocesko@rozhlas.cz, nebo využijte formulář.

Byla pro české předsednictví Evropské unii úzká vazba na Spojené státy spíše výhodou nebo nevýhodou? Které priority byly "prioritnější"? Využilo Česko dostatečně slovinské zkušenosti? Měl bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS) vyvolat hlasování o důvěře vládě sám ještě na konci loňského roku? A čím se lišil jeho politický styl od způsobu, jakým vedl české předsednictví premiér Jan Fischer? Na tyto otázky odpověděl moderátorce Magdaléně Trusinové ve Studiu Česko v sobotu 27. 6. 2009 historik Václav Veber.
SPECIÁLNÍ WEB ČESKÉHO ROZHLASU: Evropská unie
AUDIO ARCHIVY POŘADŮ:
Evropské události
Volby do Evropského parlamentu 2009

Byla pro české předsednictví úzká vazba na Spojené státy spíše výhodou nebo nevýhodou? Které priority byly "prioritnější"? Využilo Česko dostatečně slovinské zkušenosti? Měl bývalý premiér Mirek Topolánek vyvolat hlasování o nedůvěře vládě sám ještě na konci loňského roku? A čím se lišil jeho politický styl od způsobu, jakým vedl české předsednictví premiér Jan Fischer? Na tyto otázky redaktorky Magdalény Trusinové odpoví v sobotním Studiu Česko historik Václav Veber. Studio Česko začne pět minut po půl čtvrté.

České předsednictví Evropské unii uzavře mezinárodní konference k osudu majetku obětí holocaustu. Koná se v Praze a v Terezíně, začne v pátek 26.června a potrvá do 30. června. Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle uvedl, že ani 64 let po nejhorší válce v dějinách není holocaust jen tématem pro dějepis. A senátor Alexandr Vondra prohlásil, že holocaust byl nejen největší masovou vraždou, ale i největší organizovanou masovou loupeží. Na hlavní záměry konference se moderátorka Rádia Česko Martina Mašková zeptala předsedy jejího organizačního výboru Miloše Pojara.

Výsledkům půlročního českého předsednictví v radě Evropské unie a prestiži země nejvíce uškodil pád vládního týmu ODS, KDU-ČSL a Strany zelených v čele s předsedou občanských demokratů Mirkem Topolánkem. Na tom se shodují exministři tohoto trojkoaličního kabinetu. Jeho sesazení nakonec v březnu prosadila po několika neúspěšných pokusech ve sněmovně ČSSD s podporou komunistů i několika koaličních poslanců. Také ve světle tohoto faktu celkově hodnotí představitelé všech tří bývalých vládních stran svou práci jako úspěšnou, ale bohužel ne zcela naplněnou. Jejich názory zaznamenala redaktorka Rádia Česko Milada Richterová:

Největším úspěchem českého předsednictví Evropské unii je podle předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) schválení Lisabonské smlouvy. Řekl to v diskusním pořadu Studio Česko. "Ve chvíli, kdy padla vláda, tak to umožnilo ratifikaci Lisabonské smlouvy. Jsem bytostně přesvědčen, že pokud by zůstala Topolánkova vláda, tak ti z poslanců ODS, kteří byli velkými
odpůrci Lisabonské smlouvy, by vydírali Topolánkovu vládu hrozbou hlasování proti v případě hlasování o důvěře. To že vláda padla, umožnilo situaci odblokovat. Pokud se bavím s našimi partnery v zahraničí, tak oni kvitují ratifikaci Lisabonské smlouvy jako jediný, možná největší úspěch českého předsednictví, který byl umožněn až tím, že padla vláda."
UVNITŘ ČLÁNKU: AUDIO

V zápase o to, jak interpretovat české předsednictví Evropské unie, jde vnitropoliticky o hodně. Odvolaným ministrům se před volbami hodí utvrzovat veřejnost v dojmu, že svržení vlády bylo od opozice neodpovědné. Opozice naopak potřebuje přesvědčit voliče, že českému předsednictví odvolání Topolánkova kabinetu jen prospělo. Na čem se bývalé strany vládní s vítěznou opozicí shodují, je pochvala úředníkům, kteří podle politiků situaci zachránili.

Hostem Studia Česko ve čtvrtek 25. 6. 2009 byl předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD). Jak vnímá končící české předsednictví Evropské unii? Nakolik sociální demokraté přispěli k jeho zdaru? A jsou předzvěstí zahraniční politiky ČSSD podobné cesty, jakou do Gazy absolvoval předseda Sněmovny Miloslav Vlček se svými poradci? I na to se Jana Hamáčka zeptal moderátor Ondřej Černý.

České předsedání Evropské unii nekončí ani slavně, ani katastrofálně. Před šesti měsíci se kdekdo tvářil, že malá středoevropská země svýstředním prezidentem, není schopna ukočírovat politická jednání na evropské, potažmo světové úrovni. A ukázalo se, že je to předpojatý nesmysl. Věcně vzato obstály obě vládní skupiny (koaliční i "úřednická") úplně stejně nebo dokonce líp, než vlády jiných států sedmadvacítky.

Deníky citují z včerejšího rozhovoru prezidenta Václava Klause pro Český rozhlas 1 - Radiožurnál (CELÝ ROZHOVOR V MP3 ZDE). Klaus dal jasně najevo, že s podpisem Lisabonské smlouvy rozhodně nespěchá, píše Právo.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy pochválil premiéra Jana Fischera za to, jak zvládl řídit poslední evropský summit. Se Sarkozym spřízněný deník Le Figaro ale pár dní poté napsal, že české předsednictví končí stejně tak, jak začalo - chaoticky. Proč provázely tento půlrok francouzsko-české spory? A jaké? Obojí pohled nabídne Studio Česko ve středu 24. 6. 2009. Martina Mašková natočila rozhovor s poradcem prezidenta Sarkozyho pro evropské záležitosti, europoslancem Alainem Lamassourem. A s týmiž tématy osloví i Milenu Vicenovou, českou velvyslankyni v Bruselu, která měla klíčový podíl na českém předsednictví. Studio Česko začíná v 15.35 hodin.

Prezident Václav Klaus s podpisem Lisabonské smlouvy nebude spěchat. Řekl to ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Evropská unie sestavuje novou Evropskou komisi a bude také řešit budoucnost lisabonské smlouvy. Tu ještě neschválilo Irsko, Polsko, Německo a Česko. Prezident řekl, že s určitostí počká na výsledek ústavní stížnosti, kterou hodlá podat skupina senátorů, ale také na irské referendum, rozhodnutí německého ústavního soudu a polský postoj. O Lisabonské smlouvě tedy hodlá rozhodnout v Unii jako poslední. Také senátoři se stížností k Ústavnímu soudu počkají na výnos Německého ústavního soudu.

Ženy v Evropské unii vydělávají zhruba o pětinu méně než muži. Evropská komise zahájila už v březnu kampaň, která má na diskriminaci na trhu práce upozornit. Jaké jsou její výsledky, respektive co všechno lze v boji proti ní udělat? Na to se Rádio Česko zeptalo eurokomisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimíra Špidly.

Evropská komise navrhla změnu pravidel pro domácí porážky zvířat. A to by se mohlo týkat i tradiční české domácí zabijačky. Zvířata bude možné i nadále porážet podomácku, ale podle nových pravidel, která brání týraní zvířat. Podle europoslance Jana Březiny mohou tyto změny ohrozit tradiční české zabijačky. POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR V MP3 PODOBĚ:

České předsednictví v Praze hostilo čtyři důležité summity a čtrnáct neformálních zasedání ministrů, která se často konala v některém z českých a moravských regionů. Doprovodily je ale desítky dalších odborných a pracovních akcí, které jednotlivé instituce u příležitosti českého předsednictví uspořádaly. Vláda na zajištění a organizaci těchto událostí vyčlenila 1 miliardu a 900 milionů korun.

Ministři zemědělství Evropské unie v Lucembursku by dnes a zítra měli nastavit jakousi cestovní mapu, jak v příštích letech reformovat společnou agrární politiku, aby celkovému rozpočtu ulehčila od léta budovaného a dnes už překonaného systému dotací. Jednání ale možná zastíní aktuální protesty výrobců mléka, kteří žádají od Evropské unie pomoc. Mléko je podle nich tak levné, že se prý ocitají na pokraji krachu. Jak si vysvětluje tak strmý pád cen, na to se Rádio Česko zeptalo českého ministra zemědělství Jakuba Šebesty.

Summitem Evropské unie, který v pátek skončil v Bruselu, vyvrcholilo české předsednictví Evropské unii. To pomalu končí, protože 1. července od nás předsednickou štafetu přebírá Švédsko. Jaké nečekané události musela Česká republika během uplynulých šesti měsíců, během nichž Unii předsedala, řešit, připomněla ve vysílání Rádia Česko redaktorka Naďa Bělovská.

Evropská komise by už brzy mohla uvolnit peníze ze strukturálních fondů, které Česku pozastavila kvůli obavám z vad monitorovacího systému. Ten finanční toky z evropských fondů kontroluje. Na konci loňského roku ale v Bruselu český systém pro účtování evropských dotací kritizoval tehdejší zmocněnec pro Národní monitorovací systém Petr Hartmann a spekuluje se o tom, že právě na základě jeho kritiky Evropská komise rozhodla o zastavení proplácení současných projektů financovaných z evropských dotací. Kdy by měla jejich vyplácení znovu obnovit, to vysvětlila ve vysílání Rádia Česko redaktorka Naďa Bělovská.