Evropská unie

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Postavení Poláků v Litvě vyvolává rozporuplnou diskusi

Martin Dorazín (mdo)  26.05.2009 12:15
Hlavní město Vilnius - Autor: UAB Naujieji Sprendimai
Hlavní město Vilnius
Autor:    UAB Naujieji Sprendimai  

Dnes vám představíme další z členských zemí EU. A mluvíme i o problémech, které jednotlivé krajiny tíží. Teď je touto zemí tří a půl milionová Litva. Všechny tři pobaltské republiky mají určité problémy s národnostními menšinami - Lotyšsko a Estonsko s ruskou a Litva s polskou menšinou. Ta se svými stížnostmi obrátila až k českému předsednictví. Zatím ale bezvýsledně. Postavení Poláků v Litvě mapoval redaktor Českého rozhlasu Martin Dorazín. 

Poláci jsou největší národnostní menšinou v Litvě - tvoří téměř sedm procent obyvatelstva a žijí převážně ve Vilniusu nebo jeho okolí. Právě v hlavním městě se problémy této etnické skupiny projevují nejvíce. Vilnius byl v meziválečném období součástí Polska a Poláci tady mají své majetky. Ty jim následně zkonfiskoval sovětský režim, který jako všude, kam vstoupil, skrytě a obratně podporoval nesváry mezi jednotlivými národy, ačkoli oficiálně hlásal internacionalismus a bratrství. Po obnovení nezávislosti v roce 1990 majetkový problém zdědily litevské úřady, které se ale restituce snaží spíše brzdit v obavě před dalšími požadavky velkého polského souseda. "Vláda se za pomoci místních administrativ záměrně snaží protahovat proces restitucí zejména v oblasti Vilniusu. Jinde takové problémy nejsou. Stát vyhověl zatím jen 15 procentům žádostí, ale sedm tisíc osob stále čeká na odpověď a věci se nehýbou kupředu. Apely Svazu Poláků jsou zatím bezvýsledné. Obrátili jsme se proto k vašemu tehdejšímu premiérovi Topolánkovi a doufali jsme, že problém menšin v Litvě přednese na mezinárodní úrovni," stěžuje si tajemník Svazu litevských Poláků Edward Trusewicz.

Evropská unie i české předsednictví mají ale úplně jiné starosti a problémy dvousettisícové polské menšiny v Litvě zcela zapadly. Tamní Poláci se obrátili k Ústavnímu soudu a pak se chystají k tribunálu do Štrasburku. Litva totiž začala administrativně omezovat polské školství a používaní polštiny.

"Úřady se snaží vytlačit polštinu z veřejného života. Nepovolily používaní polských názvů ulic v místech, kde žijí převážně Poláci, a maskují to soudními rozhodnutími. V oblasti Vilniusu máme sto polských škol, ale úřady se je snaží postupně likvidovat. Z litevské strany nevidíme politickou vůli k řešení našich žádostí a problémů. Rada Evropy ale jasně říká, že národnostní menšiny mají právo na vlastní školství a dvoujazyčné nápisy tam, kde tvoří většinu," míní Trusewicz.

Ještě více Polákům vadí, že nemohou používat svá polská příjmení. Slavný básník, dramatik Adam Mickiewicz pocházející z této oblasti by se v dnešní Litvě musel jmenovat Mickiewićus. Litva využívá rozporu v zákonech - jeden menšinám právo na užívání jazyky přiznává, zatímco druhý hovoří o tom, že na území Litevské republiky mají být názvy a nápisy v litevštině. Litva rovněž nesouhlasí s tím, že Polsko vydává svým krajanům v zahraničí kartu Poláka, která jim poskytuje privilegia prakticky na úrovni občanství. Je to právně sporný doklad, domnívá se politolog Vilniuské univerzity Antanas Kulakauskas: "Poláci při převzetí této karty podepisují závazek, že nikdy nebudou působit proti polskému státu. Mají ale litevské občanství a tedy povinnost bránit v případě nutnosti Litvu. Například kandidáti na poslance nebo prezidenta musí deklarovat, že nepřísahali věrnost jinému státu. Vzniká proto otázka, ke kterému státu se držitelé Karty Poláka budou cítit lokální," říká Kulakauskas.

Litevská vláda proto požádala polskou, aby sporné pasáže z Karty Poláka vyškrtla. Varšava ale zatím nereagovala a vztahy mezi oběma zeměmi citelně ochladly. Profesor Kulakauskas připouští, že část viny nese i litevská strana. Jde například o zmiňovaný zákaz používání polského pravopisu v případě příjmení: "Podle mého názoru je to hloupost, je to dílo našich litevských nacionalistů. Většina intelektuálů to považuje za zcela zbytečný a umělý problém, rozdmychávaný politiky. Lidé si mají zvolit příjmení, jaká sami chtějí. Nevidím ani důvod, proč nepovolit používání místních názvů tam, kde většinově žijí příslušníci nějaké národnostní menšiny. Je ale pravda, že to soud zakázal a že tyto problémy u nás existují," dodává Kulakauskas.

Politoložka Janina Balsiene přesto soudí, že Poláci v Litvě diskriminovaní nejsou: "Přála bych si, aby Litevci v Polsku měli tolik práv jako Poláci v Litvě," míní.

Oba tyto národy mají společnou velkou historickou etapu v podobě polsko-litevské unie, která - jak říkají - byla předobrazem Unie Evropské. Díky tomu mají Litevci a Poláci na co navazovat nejen ve sporech, ale také v otázce vzájemnosti a přátelství.

POSLECHNĚTE SI PŘÍSPĚVEK NA TÉMA V MP3:

 
Poláci v Litvě
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Evropská unie
v rubrice: Publicistika

NA STEJNÉ TÉMA

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 Český rozhlas