Největším úspěchem českého předsednictví Evropské unii je podle předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) schválení Lisabonské smlouvy. Řekl to v diskusním pořadu Studio Česko. "Ve chvíli, kdy padla vláda, tak to umožnilo ratifikaci Lisabonské smlouvy. Jsem bytostně přesvědčen, že pokud by zůstala Topolánkova vláda, tak ti z poslanců ODS, kteří byli velkými
odpůrci Lisabonské smlouvy, by vydírali Topolánkovu vládu hrozbou hlasování proti v případě hlasování o důvěře. To že vláda padla, umožnilo situaci odblokovat. Pokud se bavím s našimi partnery v zahraničí, tak oni kvitují ratifikaci Lisabonské smlouvy jako jediný, možná největší úspěch českého předsednictví, který byl umožněn až tím, že padla vláda."
UVNITŘ ČLÁNKU: AUDIO
Za neúspěchem předsednictví stojí nedohoda na domácí politické scéně Celkově se na půlroční předsednictví Česka Radě Evropské unie Hamáček dívá kriticky. Za hlavního viníka tohoto stavu označil předsedu ODS a expremiéra Mirka Topolánka:
"Kdyby pan předseda vlády Topolánek nehrál vabank, tak jsme mohli mít kvalitní předsednictví. Ten neúspěch byl zakódován již v krachu jednání na domácí politické scéně na podzim loňského roku. Podmínky ČSSD byly férovou nabídkou."
Sociální demokraté loni před začátkem předsednictví předložili ODS nabídku paktu neútočení, a to v případě, pokud by se konaly předčasné volby (nejpozději v říjnu 2009), schválení Lisabonské smlouvy, stanovení termínu přijetí eura a dosazení předsedy ČSSD Jiřího Paroubka na post předsedy Poslanecké sněmovny. ODS tyto požadavky odmítla.
Česko v čele EU nenaplnilo své priority
Jan Hamáček, zahraničněpolitický odborník sociální demokracie, v diskusním pořadu Studio Česko vysvětlil svůj kritický pohled na české předsednictví tím, že nedošlo k naplnění deklarovaných cílů:
"Ty priority byly velmi ambiciózní. Laťka byla nastavena velmi vysoko a vláda bohužel nedoskočila. Vláda Mirka Topolánka zformulovala před začátkem předsednictví dokument, který předložila i Poslanecké sněmovně a jejím odborným výborům, a v něm definovala, co by chtěla učinit. Je to relativně obsáhlý materiál. My jste již tehdy kritizovali, že je příliš obsáhlý a de facto sepisuje všechny problematické oblasti. A když bychom si ho dnes otevřeli a šli kapitolu po kapitole, tak zjistíme, že se nepodařilo splnit téměř nic. Namátkou oblast rozšiřování. Tam se bohužel téměř žádný pokrok nepodařil, protože vláda absolutně rezignovala na jakoukoliv roli v konfliktu Slovinsko - Chorvatsko. Jediné, co se možná podaří, je posun v oblasti vízové liberalizace s Makedonií, ale je to trošku málo v tak důležitém regionu, jakým západní Balkán je, a byl i v tom dokumentu."
Předsednictví mělo od začátku handicap
Podle předsedy ODS a bývalého premiéra Mirka Topolánka české předsednictví přineslo výrazné úspěchy. Jmenoval dubnový summit EU s USA v Praze, otevření diskuse o energetické bezpečnosti EU a skutečnost, že se podařilo zabránit protekcionismu. Celkově Topolánek vidí uplynulých šest měsíců jako promarněnou příležitost. Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD) se s předsedou ODS v některých bodech shodne, ale celkově je jeho hodnocení diametrálně odlišné.
"Plynová krize byla ze strany České republiky zvládnuta dobře, řadí se to k úspěchům českého předsednictví. Vládě Mirka Topolánka se také podařilo zažehnat hrozbu protekcionismu. Ale na stupnici nebezpečí či relevance si nemyslím, že to bylo něco zásadního. Já si nemyslím, že to bylo šťastné období pro Českou republiku, že to předsednictví nebylo tak úspěšné, jak někteří politici na české politické scéně říkají, nebo jak by ho chtěli interpretovat. Bylo poznamenáno domácími událostmi, které vyvrcholily pádem vlády. Podle mého názoru to ale byl jen důsledek toho, jakým způsobem to předsednictví bylo připravováno, jakými lidmi, jak se snažili komunikovat se svými partnery na české politické scéně a jaké měli priority. To je výsledek dlouhodobého působení zahraničněpolitického týmu ODS na české politické scéně i v rámci Evropské unie. Samozřejmě, na straně Evropské unie byly velké obavy, takže vláda ODS už vstupovala do předsednictví s jistým handicapem. K tomu připočtěme působení našeho prezidenta, který má velmi neortodoxní názory v klíčových oblastech, ať je to pokračování evropské integrace a její podoba, nebo klimatické změny, což rovněž vzbuzovalo nejistotu a obavy," řekl Rádiu Česko poslanec Jan Hamáček.
Kavana a Laštůvku ČSSD trestat nebude
Zástupci ČSSD v médiích tvrdě kritizovali české předsednictví pod vedením Mirka Topolánka za příliš proizraelské postoje. Sami však cestu vedenou předsedou Poslanecké sněmovny Miloslavem Vlčkem (ČSSD) jako určité vyvažování odmítají. Excesem je podle nich jen setkání bývalých poslanců sociální demokracie a poradců šéfa dolní komory parlamentu Jana Kavana a Vladimíra Laštůvky se zástupci teroristické organizace Hamás.
"Je potřeba odmítnout akci pánů Kavana a Laštůvky. Jejich jednání nebylo oficiální politikou ČSSD. Nenalézám adekvátní postih či zákrok nebo opatření na stranické půdě. Za svou chybu zaplatili ukončením spolupráce s předsedou Poslanecké sněmovny, a to si myslím, že je adekvátní postih. Neočekávám, že bychom přistoupili k nějakým stranickým trestům," konstatoval v diskusním pořadu Studio Česko zahraničněpolitický expert ČSSD Jan Hamáček, který v říjnových volbách kandiduje na 4. místě kandidátky sociálních demokratů ve Středočeském kraji. V současnosti ČSSD zastupuje 8 poslanců.
Klause by v případě nečinnosti trest minout neměl
Naopak tvrdý postih sociální demokraté připravují pro prezidenta republiky Václava Klause, pokud neratifikuje Lisabonskou smlouvu. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková prezidentovi pohrozila žalobou z vlastizrady. Dokonce ho obvinila, že koná v zájmu cizích mocností. "Žalobu pro vlastizradu na Václava Klause jsem sice původně uvedla jako jednu z možných sankcí, které zná Ústava ČR vůči prezidentovi. Pokud však bude Václav Klaus pokračovat tak, že jako hlava státu bude konat proti vůli českých občanů i českého parlamentu v zájmu cizích mocností, otázka vlastizrady se stane legitimní," napsala Gajdůšková v tiskovém prohlášení.
Také odborníci na ústavní právo uvádějí, že prezident je smlouvu povinen ratifikovat. Česká ústava ale nestanoví lhůtu, v níž by měl dokument podepsat. Proto podle Jana Hamáčka úvaha o žalobě z vlastizrady není na místě.
"Já si myslím, že to vyžaduje velmi důkladnou debatu v sociální demokracii. Moje osobní stanovisko je, že by nebylo vhodné tu situaci eskalovat. Jsem přesvědčen, že prezident České republiky je odpovědným prezidentem a na základě doporučení obou komor parlamentu ČR ústavní většinou, ke které došlo, Lisabonskou smlouvu ratifikuje. Věřím, že pan prezident bude respektovat vůli občanů vyjádřenou prostřednictvím jejich zástupců v obou komorách parlamentu a ratifikuje Lisabonskou smlouvu."
POSLECHNĚTE SI CELÝ POŘAD V MP3:
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
[