Švédsko, předsedající tento půlrok Evropské unii, zahájilo další kolo konzultací o "evropském prezidentovi". Toho by měli hlavy států a vlád vybrat na čtvrtečním mimořádném summitu Unie v Bruselu.
Mladí Bulhaři mají možnost v blížících se volbách do Evropského parlamentu ovlivnit, kdo jejich zemi bude zastupovat v Bruselu a ve Štrasburku. Mohla by to být příležitost, jak změnit věci ve svůj prospěch. Bulharská mládež ale z blížících se voleb příliš nadšená není. Jak v Sofii zjistil zpravodaj Českého rozhlasu Petr Dudek, nezájem mladých Bulharů nezahrnuje jen blížící se volby.
Bulharsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007. Většina Bulharů si to pochvaluje. Bruselu ale citelně vadí chronická zkorumpovanost bulharských úředníků. Co s tím Bulhaři asi udělají, zjišťoval "zblízka", tedy přímo v Sofii, Petr Dudek.
Bulharsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007. Většina Bulharů si to pochvaluje. Bruselu ale citelně vadí chronická zkorumpovanost bulharských úředníků. Co s tím Bulhaři asi udělají?
Když sochař a provokatér David Černý odstartoval české předsednictví Evropské unie odhalením své Entropy, mnoha lidem překvapením zaskočilo. Po prvním šoku přišly další reakce: uznalé i odmítavé. Nejostřeji Entropu odsoudili Bulhaři, jejichž vlast Černý zpodobnil jako turecký záchodek. Nechybí Bulharům smysl pro humor? V rámci projektu "27" se nad touto otázkou zamýšlí Petr Dudek.
Do Evropské Unie vstoupili Rumuni nedávno - před necelými dvěma lety. A docela se do ní těšili. Od členství si slibovali lepší životní úroveň a peníze z Unie jsou v Rumunsku bezesporu vidět. Že by ale mezi Rumuny zvyšovaly zájem o evropskou politiku, to se říci nedá. Více zjistil přímo v Rumunsku zpravodaj českého rozhlasu Pavel Polák.
Vyrůstají samy, bez rodičů, protože ti odešli za prací do bohatších zemí Evropské unie. Musejí se o ně starat prarodiče nebo příbuzní. Takových dětí žije v Rumunsku podle oficiálních údajů téměř 30 tisíc. Neoficiální údaje jsou ale mnohem vyšší. Psychologové varují před problémy, se kterými si děti nevědí rady: citová strádání a problémy ve škole. Porobnosti přinesl v reportáži v rámci dnešní "sedmadvacítky" zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák.
Podívat se do vlastní minulosti nemusí být vždy příjemné. Rumuni o tom vědí své. V dobách komunismu ovládala tuto východoevropskou zemi všehoschopná tajná služba Securitate. Dodnes zasahuje totalitní minulost i do nejvyšších pater politiky. A Rumuni? Jen krčí rameny - vždyť politika byla vždycky špinavá, tak proč by dnes měla být jiná. Redaktor Českého rozhlasu Pavel Polák se Zblízka podíval, jak se rumunská společnost vyrovnává s totalitní minulostí.
Kradou, obchodují s drogami a bílým masem. Podobných předsudků o Rumunech máme víc než dost. Že předsudky jsou vždy alespoň trochu nefér, asi nemusíme příliš zdůrazňovat. Jak tedy samotní Rumuni vidí sami sebe? V jádru jsou prý dobří, nicméně se často podceňují. Zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák se toto hodnocení od našich evropských spoluobčanů dozvěděl přímo v Rumunsku, které je tématem celé dnešní "sedmadvacítky."
Celoevropský trend, nízkou atraktivitu voleb do Evropského parlamentu, potvrzuje také Estonsko. Mladí lidé tam budou mít 7.června, tedy v den voleb, asi jiné starosti než vybírat své zástupce do Evropského parlamentu. Mluvil s nimi reportér Českého rozhlasu Petr Vavrouška.
